Deset let v Česku rostly částky investované do stavebního spoření. Nyní je s růstem konec. Letos poprvé naspořená suma klesla, a to o čtyři miliardy korun. Poskytnuté úvěry za tři čtvrtletí meziročně klesly dokonce o dvanáct miliard.
ČTĚTE VÍCE: |
Nové smlouvy uzavřelo o sedmdesát tisíc lidí méně než loni. Příčiny jsou dvě. Pokles státní podpory na dva tisíce korun, což je třetí nejnižší částka v Evropě, a nejistota vyvolaná dohadováním vlády se stavebními spořitelnami.
Nejistá budoucnost
„Méně atraktivní podmínky, neklid a nejistota se na horších obchodních výsledcích projevují ve větší míře, než bychom čekali,“ uvedl Jiří Šedivý, tajemník Asociace českých stavebních spořitelen. „Počet klientů klesl o desítky tisíc,“ připustil Jan Pokorný, generální ředitel stavební spořitelny Modrá pyramida, patřící do skupiny Komerční banky. Příčinou ztrát jsou podle něho nejisté budoucí podmínky. „Potřebovali bychom klid, uzavřít dohadovaní na nějaké úrovni a tu neměnit,“ dodal.
Stavební spoření
Zdroj: Asociace českých stavebních spořitelen |
Na uklidnění situace ale Modrá pyramida příliš nevěří, a proto svůj hlavní byznys rozšiřuje o další zdroje zisku. Začala prodávat životní pojištění, hypotéky Komerční banky a poskytovat úvěry na auta.
„Stavební spoření proplulo krizí bez zakolísání. Žádná ze stavebních spořitelen nemusela zrevidovat svůj obchodní model, žádný účastník nepřišel o jediný cent. Nyní je nárůst aktivity stavebních spořitelen patrný prakticky ve všech zemích, kde tento systém existuje. Jedinou výjimkou je pouze Česká republika,“ připomněl Manfred Koller, místopředseda představenstva Českomoravské stavební spořitelny, která je největším hráčem na českém trhu.
Třetí nejnižší v Evropě
Atraktivitu stavebního spoření snížil menší státní příspěvek. Do roku 2004 činil až 4500 korun na rok, poté tři tisíce a od letošního roku dva tisíce korun. Tato částka je třetí nejnižší mezi šesti evropskými státy, které stavební spoření zavedly. Ročně může Čech dostat v přepočtu nejvýše 80 eur. Méně vyplácí jen Slovensko, a to 66 eur, a Rakousko. Tam se výše příspěvku ročně mění podle výnosů státních dluhopisů. Letos Rakušané dostanou ke stavebnímu spoření příspěvek 36 eur. Naopak nejvíce, 314 eur čili asi 7700 korun, může získat klient stavební spořitelny v Německu.
Český kabinet chce navíc podporu stavebního spoření od roku 2013 vázat jen na bydlení a od roku 2015 chce povolit poskytování stavebního spoření i nespecializovaným bankám. Stavební spořitelny proti tomu protestují a nikdo neví, nakolik tyto protesty záměr vlády ovlivní, tedy jakou podobu bude stavební spoření mít.