Největší podíl, téměř tři pětiny, připadal stejně jako v roce 2017 na technickou hru. Tato kategorie zahrnuje především automaty. Loni se na nich v Česku prosázelo 144,5 miliardy korun, meziročně o 10,9 procenta více. Evidentní je přesun hráčů z heren na internet. Zatímco objem peněz vložený do automatů v hernách loni meziročně klesl o 11,5 procenta na 101,4 miliardy korun, na internetu se zvýšil o 175 procent na 43,1 miliardy korun.
Podle údajů ministerstva financí v Česku klesl na konci loňského roku počet heren meziročně více než o třetinu na 1801. Proti začátku roku 2012 se snížil o tři čtvrtiny. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) je to důsledek fungování zákona o hazardních hrách, který platí od roku 2017. V hernách zavedl dvoustupňové povolovací řízení a omezil takzvané zvláštní provozní režimy, tedy hazard v restauracích, barech nebo na benzinových pumpách. U on-line her zavedl povinnost registrace na pobočkách.
Ostrava bez automatů? Město chce zpřísnit omezení hazardu, inspiruje se Brnem |
Kurzové sázky loni tvořily 27,8 procenta všech sázek. Jejich objem meziročně vzrostl o 7,6 procenta na 69,5 miliardy korun. Na kamenných pobočkách stoupl o 8,2 procenta na 6,3 miliardy, na internetu o 7,5 procenta na 63,2 miliardy korun.
Následovala živá hra, kam spadají například ruleta, kostky nebo poker. Na tuto kategorii připadalo 8,4 procenta všech sázek. Objem se meziročně zvýšil o čtvrtinu na 21,1 miliardy korun.
Objem sázek v loteriích, jako je například Sportka nebo stírací losy, loni meziročně vzrostl o 17 procent na 14,5 miliardy korun. Jejich podíl na celkových sázkách se mírně zvýšil na 5,8 procenta.
Na ostatní kategorie, jako například bingo, tomboly nebo turnaje malého rozsahu, připadalo necelých 0,1 procenta.
Výnos daně z hazardních her plynoucí do veřejných rozpočtů meziročně klesl o pětinu na 9,7 miliardy korun. Podle GFŘ nemusí jít o konečnou částku, po doměření daně se ještě může změnit.