Třeba společnost Česká mincovna uvádí meziroční skok nahoru o sedmnáct procent. Prodeji zlata v Česku logicky pomohla válka na Ukrajině.
Lidé tento kov vnímají jako bezpečné uložení peněz v nejisté době.
„Je to přirozené. Každý politický konflikt znamená potenciální krizi a nestabilitu, která vyvolá zájem o nákup zlata. To je vnímané jako bezpečný přístav,“ vysvětlil manažer Libor Křapka, který má ve společnosti Safina na starosti investiční drahé kovy.
Tato česká firma, která působí ještě například v Polsku či Rusku, však našla i další důvody, proč Češi v poslední době tolik sázejí na zlato. Ve srovnání posledních dvou čtvrtletí si Safina v tuzemském prodeji polepšila o patnáct procent.
To se stalo především zásluhou toho, že na začátku roku začala cena investičního zlata prudce stoupat. Pro srovnání: v prosinci bylo podle Safiny možné pořídit trojskou unci (31,1 gramu – pozn. red.) za 1 175 dolarů, zatímco v polovině ledna byla cena na trhu přibližně o sto dolarů vyšší. To je při dnešním kurzu dolaru zhruba 33 840 korun.
„Růst ceny je vždy nejlepší pobídkou pro nerozhodnuté investory, ale i pro ty, kteří nakupují pravidelně. Důvodem je strach, že cena už nikdy nebude nižší a jim ‚ujede vlak‘,” řekl Libor Křapka.
Některé objednávky, zejména v lednu, pak u Safiny přesáhly i deset kilogramů. Nejvíce zlata nakupovali lidé tradičně v hlavním městě. Prahu následovali investoři v Brně a Plzni.
V Česku za investiční zlato utrácejí spíše zajištění lidé. Drobné investice, třeba v řádech tisíců korun, nejsou tak časté, byť je obchodníci umožňují. Logicky nejsou tak výhodné jako při nákupech většího množství kovu.
Skvělé vysvědčení: 92 % firem z Německa by u nás investovalo znovu |
„Trojská unce stojí v korunách 31 tisíc. Jde o přepočet benchmarkové ceny na světovém trhu. Normálně ovšem zlato pořídíte za vyšší cenu, protože musíte připočítat marže prodejců,“ uvedl analytik České spořitelny Ľuboš Mokráš.
Další z tuzemských prodejců, Česká mincovna, si pochvaluje, že lidé loni projevili větší zájem o takzvané investiční medaile a smart mince na úkor klasických zlatých cihel. Firma odhaduje, že českých „zlatých“ investorů můžou být i desítky tisíc.
„Přesné číslo se ale nedá určit, jelikož se mezi ně řadí jak dlouholetí numismatici i drobní investoři, využívající pravidelnou spořící úložkou již od 200 do 1 500 korun, tak i velcí investoři s částkami v řádech několika milionů,“ říká manažer České mincovny Kamil Kresta.
Zlato nezná úroky
Nevýhodou zlata je skutečnost, že z něj neplynou žádné úroky a jeho majitel na něm může vydělat v podstatě jen dalším prodejem. Češi jej však vnímají jako bezpečnou a výnosnou investici. Ukazuje to například výzkum společnosti Partners z června loňského roku.
ZLATO V RUSKU
Zdroj: Libor Křapka, Safina |
Celých 43 procent z 1 050 oslovených lidí tehdy uvedlo, že investice do zlata je ta nejméně kolísající. Až za ní skončily nemovitosti, o nichž si to samé myslelo 23 procent respondentů.
Samotná společnost Partners tehdy průzkum komentovala s tím, že podle ní jsou představy Čechů o zlaté jistotě mylné. Naopak tuto investici označila za velmi kolísavou. Češi si podle expertů této společnosti idealizují i průměrný dlouhodobý výnos zlata. Nejčastěji se údajně domnívají, že se pohybuje mezi třemi až pěti procenty nad inflací. Uvedlo to 39 procent respondentů.
„Každý pátý Čech si dokonce myslí, že je to mezi šesti až deseti procenty. Přitom z dlouhodobého hlediska se výnosnost pohybuje na úrovni inflace, respektive zhruba do jednoho procenta nad inflací,“ podivoval se před necelým rokem specialista na investice Martin Tománek.