Češi stále více preferují LPG, navzdory doporučením EU. Nejde přitom jen o ekologii

Zelené palivo? Stále vede LPG. Plnicí stanice na propan-butan přibývají rychleji než ostatní

Za půl roku pětkrát víc nových aut se zabudovaným LPG pohonem než za loňské první pololetí. A stále vysoký počet přestaveb. Propan-butan (v kombinaci s benzinovou nádrží) je v Česku dlouhé roky žádané alternativní palivo, a jak ukazují nejnovější čísla, neohrožují ho dnes ani všude zmiňované, Bruselem preferované, a tedy i čile přibývající elektromobily. A už vůbec konkurenční stlačený zemní plyn CNG (neboli metan), který lze – stejně jako LPG – považovat za fosilní palivo.

Jedno však mají tato paliva společné – z pohledu emisí jsou „zelenější“ než klasický benzin a nafta. A díky štědře dotovaným spotřebním daním i výrazně levnější. Ani ne poloviční cenovka za LPG oproti přepočtu na litr benzinu je pro řidiče rozhodujícím kritériem.

„LPG je doménou řadových řidičů, kterých je víc než různých flotil firemních vozů a podobně. Ale nesouvisí to s ekologií, spíš jde o peníze. V Evropské unii nepatří mezi podporovaná paliva, přitom pro zákazníka už dlouho představuje propan-butan zajímavou úsporu při tankování. A v poslední době roste o toto palivo zájem úměrně víc, o co narůstají různá omezení aut s diesel pohonem,“ popisuje situaci tajemník Svazu dovozců automobilů (SDA) Josef Pokorný.

Tahounem jsou Francouzi

LPG se v Česku prodává už zhruba čtvrt století, skoro celou tu dobu hlavně díky přestavbám. Odbyt plynu i nárůst propan-butanových aut několik let stagnoval. Nynější oživení je zásluhou především nových aut, která se na trh dostávají už se zabudovanou LPG nádrží a upraveným palivovým systémem.

Činí se v tomto směru na českém trhu hlavně Francouzi a jejich značky Dacia a Renault, zčásti také italský Fiat. Za letošní první pololetí přibylo dle statistiky SDA již 996 nových osobních vozů s namontovaným LPG z výroby, zatímco před rokem jich bylo 209 a za celý loňský rok 1280.

K necelé letošní tisícovce nových LPG aut přibylo bezmála 2000 přestaveb benzinových motorů. Propan-butanový přírůstek se tak v prvních šesti měsících přiblížil počtu 3000 aut. Oproti tomu počet nově registrovaných plug-in hybridů (pohonem je benzin a zčásti také externě dobíjená baterie) dosáhl sumy přes 2000, počet nových elektromobilů přes 1140 a počet nových osobních vozů na CNG asi 410.

Procentuální nárůsty vypadají zajímavě, ale faktem stále je, že registracím nových aut nadále výrazně dominují spalovací motory. Za porovnávané pololetí přibylo přes 75 tisíc osobáků s benzinem a na 30 tisíc s naftou.

A v celkové bilanci vozového parku vyniknou nadále nízké počty alternativních paliv ještě víc. Ze 6,1 milionu všech registrovaných osobních aut na konci loňského roku tankovalo LPG na 170 tisíc vozů, zemní plyn CNG 25 tisíc (27,7 tisíce včetně autobusů a náklaďáků) a dobíjelo baterii 10 tisíc elektromobilů a hybridů. To znamená, že na benzin a naftu jezdí u nás kolem 5,9 milionu osobních aut.

„LPG je stejně úsporné k životnímu prostředí jako CNG, i když lidi nezajímá nějaká ekologie, spíš úspory při provozu a tankování. Proto si instalují plyn, kterému ale v posledních letech stále víc konkurují poměrně levné moderní a úsporné spalovací vozy,“ komentoval před časem zájem řidičů Jaroslav Liška, jednatel strakonické společnosti Autogas Centrum, která patří k největším v Česku v oboru přestaveb na plynový pohon.

Palivový systém na zemní plyn nabízí ve svých modelech víc automobilek než v případě propan-butanu, CNG však využívají spíš firmy do svých flotil služebních aut. Konkurent LPG má také využití v dodávkách, v autobusové a v nákladní dopravě.

Plyn má potíž: nesmí do garáží

Řadoví řidiči si nicméně v případě dodatečné montáže v naprosté většině pořizují propan-butan. Jen mizivý zlomek zakázek představují zájemci o přestavbu na metan, tedy CNG. Přestavba je totiž zhruba o 10 tisíc korun dražší než na LPG, jež vyjde na 15 až 40 tisíc korun. Výhodou LPG jsou také nižší náklady na zřízení plnicí stanice. Zatímco k postavení stanice na CNG musí dodavatel vykopat a dotáhnout ke stanici přípojku potrubí plynovodu, LPG zavezou autocisterny do jakékoliv lokality.

Plynových aut na LPG přibývá. Stát už ale s další podporou nepočítá

„Nevýhodou obou plynů a hlavně LPG, který je těžší než vzduch a drží se u země, je, že provozovatelé podzemních garáží většinou neumožňují vjezd těchto aut. Ale také elektromobil má v garážích problém, v případě požáru se velmi složitě hasí,“ říká předseda České asociace LPG Ivan Indráček.

LPG se podle něj rozšiřuje na trhu rychleji než jiné alternativy hlavně díky nízké ceně, možnosti instalace i do starších vozů a poměrně husté síti téměř tisícovky veřejných tankovacích míst po Česku. Na rozdíl od CNG, které stát podporuje různými dotacemi a úlevami a jež mají řidiči k dispozici na 220 místech.

Oba plyny se snaží zbavit cejchu fosilního paliva a začínají se nabízet i v bioverzi, tedy vyrobené z obnovitelných zdrojů – třeba v bioplynových stanicích z odpadu či dřevní štěpky. LPG a CNG s přívlastkem bio však u nás tvoří stále minimální podíl oproti klasickým verzím plynu. Podobně zkapalněný zemní plyn LNG, který nahrazuje naftu v nákladních vozech a přepravuje se stejně jako propan-butan v cisternách, ale zatím na toto palivo jezdí po Česku jen desítky vozů a k dispozici jsou pouze tři plnicí stanice.