Až do konce května připadá veškerý výdělek české ekonomiky na pokrytí výdajů státu, obcí, zdravotních pojišťoven a dalších veřejných institucí. Nejde o přesný popis toho, kam míří výplata každého člověka, ale o přehledný ukazatel, který má lidem přiblížit, jak velkou část ekonomiky stát přerozděluje.
„Den daňové svobody z mého pohledu představuje jednoduchý a srozumitelný ukazatel rozsahu veřejného sektoru a míry přerozdělování v ekonomice. Ukazuje, jak velkou část vytvořených hodnot stát prostřednictvím veřejných výdajů přerozděluje,“ uvedl ředitel Liberálního institutu Jakub Kuneš.
V porovnání s loňskem se datum posunulo o jeden den blíže k začátku roku. Podle autorů analýzy jde tedy o mírné zlepšení. Česko zároveň patří v Evropě mezi země, kde Den daňové svobody, který Liberální institut vyhlašuje každý rok od roku 2000, přichází poměrně brzy. V některých západoevropských státech se podobný symbolický den objevuje až ve druhé polovině července nebo dokonce na začátku srpna.
Každá miliarda znamená hodinu práce
Důležitou roli ale dál hrají schodky veřejných rozpočtů. Kvůli nim Češi podle propočtu letos pracují osm dní navíc. Jinými slovy, kdyby veřejné rozpočty nekončily v minusu, Den daňové svobody by přišel dříve.
Autoři analýzy tím chtějí připomenout, že státní dluh není jen číslo v tabulkách. Peníze, které si stát půjčí, musí někdo zaplatit později. Buď dnešní daňoví poplatníci, nebo další generace.
„Diskuse by se neměla vést pouze o tom, kolik stát vybírá, ale také o tom, jak efektivně veřejné prostředky využívá. Každý veřejný výdaj představuje konkrétní ekonomické zdroje, které musely být nejprve vytvořeny soukromým sektorem,“ doplnil spoluautor studie Daniel Bárta.
Pro lepší představu studie uvádí, že jedna miliarda korun veřejných výdajů letos odpovídá přibližně jedné hodině práce celé české ekonomiky. Každá nová státní podpora, dotace nebo výdaj tak znamená konkrétní čas, který musí ekonomika odpracovat.
Česko se přiblížilo předcovidovým hodnotám
Letošní výpočet vychází z dat Evropské komise. Ta byla použita hlavně proto, aby bylo možné Česko porovnat s dalšími zeměmi. Pozdější změny státního rozpočtu, které provedla vláda Andreje Babiše, by podle propočtu posunuly český Den daňové svobody ještě o dva dny dál, tedy na 31. května.
Z evropského srovnání vychází Česko lépe než většina okolních zemí. Slovensko je podle autorů zhruba o měsíc pozadu a v posledních letech se tam veřejné výdaje výrazně zvýšily. Německo se zase vzdaluje své dřívější pověsti země, která si na státní výdaje dává větší pozor.
Vývoj po pandemii zároveň ukazuje, že krizové výdaje se v mnoha zemích jen obtížně snižují. V době mimořádných událostí veřejné rozpočty rychle narostou, po odeznění krize se však často nevrátí na původní úroveň. Tomuto jevu autoři říkají efekt západky. Česko se předcovidovým hodnotám přiblížit dokázalo, část evropských států zůstává však výrazně pozadu.
Autoři studie se věnovali také tomu, z čeho stát peníze získává. „Samotná daň z příjmu fyzických osob v Česku nemusí ve srovnání s některými zeměmi vypadat vysoká, velkou část zátěže tvoří sociální a zdravotní odvody,“ dodal Kuneš. Právě ty jsou podle něho pro zdanění práce klíčové.
