Čtěte více |
LN V současnosti se v Česku často hovoří o cenách utilit – ať už je to elektřina, teplo, nebo plyn. O vodě se ale zas až tolik nehovoří, proč?
Z mého pohledu se o vodě mluví až moc. A vždy, když slyším mluvit o vodě, se opakují tři věci – cena, cena a zase cena. Správná otázka zní, proč tomu tak je.
LN Proč tedy?
Víte, kolik platíte za telefon. Víte možná, kolik platíte za plyn a za elektřinu. Ale neuvědomujete si, že cena vody je oproti těmto energiím výrazně nižší. Cena za kubík vody se pohybuje kolem 50 korun. To je cena za kubík, tedy za tisíc litrů vody, a nikoliv za sto litrů, jak si mnozí lidé mylně myslí. Litr vody tedy v Česku stojí pouze zhruba pět haléřů.
LN Čím si vy vysvětlujete, že o výši vodného a stočného – jak sám tvrdíte – má veřejnost tak malé povědomí?
Spousta lidí si myslí, že voda nikomu nepatří a měla by být zadarmo. Ano, voda je veřejná věc. Patří státu, městům a obcím, nikoliv firmám. To, co lidé platí v účtech za vodné a stočné, není cena vody jako takové, ale cena za služby spojené s rozvodem vody – tedy cena za údržby potrubí, za čištění vody atd.
LN Jaký očekáváte vývoj vodného a stočného v letošním roce?
Je těžké to předpovídat. Cena vody je regulována státem, resp. ministerstvem zemědělství a financí. To je nutné si uvědomit. Protože zelení, kteří se v nedávné minulosti podíleli v Česku na vládě, často tvrdili něco jiného. Cenu vody neurčuje společnost Veolia. Jsou to města a obce, které v podstatě určují nárůst cen vody.
LN Vodárenská společnost tedy neovlivňuje cenu vody?
Jediné, čím můžeme ovlivnit cenu, je snižování provozních nákladů. Například se nám daří snižovat ztráty vody v síti o stovky milionů kubíků ročně. Když jsme před deseti lety v Praze začínali, z každého kubíku se ztrácelo 60 procent. Nyní ztrácíme zhruba 20 procent.
LN Hovoříte o ztrátách způsobených technickým stavem potrubí, nebo také krádežemi vody prostřednictvím nelegálních odběrů?
Tyto ztráty jsou převážně způsobeny špatným stavem lokálních vodovodních sítí. Počet nelegálních odběrů dosahuje zhruba sta případů ročně. "Černé" odběry nepředstavují v Česku výraznější problém, na rozdíl například od Budapešti, Bukurešti nebo Sofie. Tam je tomu naopak.
LN Téma nelegálních odběrů se stalo aktuálním v souvislosti s krádežemi elektřiny. Firma ČEZ byla následně kritizována za způsob postihování zlodějů proudu speciálním firemním komandem. Jak postupuje v případě zjištění krádeže vody Veolia?
Zcela jsme změnili databázi zákazníků. Vše je nyní na elektronické bázi. To znamená, že dokážeme monitorovat veškeré přípojky přes GPS. Když vidíme, že u registrovaného domu není žádný odběr, vydáme se tam podívat, co se děje. Lidé v Česku jsou ale poctiví.
LN Když už se ale k podezřelému domu vydáte, jak probíhá kontrola, resp. vymáhání?
Nejdříve zašleme dvě upomínky. Snažíme se komunikovat se zákazníkem napřed písemně, poté osobně. Žádná komanda ale nemáme.
LN Do jaké míry zdražuje lidem vodu špatný technický stav potrubí?
Určitě má na cenu vody značný vliv. Vývoj vodného a stočného bude v příštích letech souviset právě s tím, jak budou města a obce investovat do infrastruktury.
LN Jaké zdražování mohou tedy lidé očekávat?
Záleží na jednotlivých městech, pro jaké objemy investic se rozhodnou. To se odrazí i do koncových cen za vodu.
LN Mnoho českých měst a obcí se letos zavázalo vybudovat čističky odpadních vod, aby dosáhly na evropské dotace...
Upřímně řečeno, politika evropských dotací je někdy skandální. Vidím stamilionové projekty někde v malých městečkách na jižní Moravě. Města se musí zavazovat k vysokým splátkám na několik let. Města mají falešnou představu, že dostávají zadarmo peníze z Evropské unie. Není to tak.
LN V čem jsou podle vás představy zastupitelů měst a obcí o evropských dotacích na čističky odpadních vod falešné?
Města a obce se samy musejí podílet na financování zhruba dvaceti procenty. Nedovedu si představit, kde například vezme město s pěti tisíci obyvateli 20 milionů korun na vybudování čističky za 100 milionů korun. Taková investice následně může vést k nárůstu výše vodného a stočného o 60 až 80 procent.
LN Je podle vás pravděpodobné, že města a obce, které nyní evropské dotace na čističky čerpají, budou skutečně nuceny přistoupit k výraznému zvýšení vodného a stočného?
O tom jsem absolutně přesvědčen. Ježíšek v oblasti vodohospodářství neexistuje. Vše se musí zaplatit a existuje jednoduché pravidlo, že vše nakonec zaplatí koncový odběratel vody.
LN Opravdu ale hrozí, že vodné a stočné porostou v některých oblastech přes 60 procent?
Díky podmínkám financování, které v minulosti iniciovali zelení, je to reálné. Je reálné, že se ceny zvednou v podstatě okamžitě.
LN Tak prudký nárůst cen je ale politicky stěží únosný...
Myslím si, že to opravdu není vůbec seriózní. Jednalo se přitom výhradně o politické rozhodnutí. Když se město rozhodne uskutečnit Evropskou unií dotovanou výstavbu čistíren odpadních vod a bude aplikovat model financování prosazený zelenými, dojde k navýšení vodného a stočného minimálně o 50 procent. Musíme přestat vnímat evropské dotace jako dar shůry.
LN Takže evropské dotace se pro obyvatele stanou v podstatě danajským darem?
Je to přesně tak. Bude to danajský dar. Lidé musí přestat věřit tomu, že něco přijde zadarmo. Co jsou podle vás evropské dotace?
LN V podstatě jsou to peníze vybrané od daňových poplatníků, které chce Brusel podle vlastního uvážení přerozdělit...
Přesně. Jsou to peníze, které přicházejí z jednotlivých zemí. Země jako Francie a Německo daly peníze do společného košíku a řekly si: "Dáme těm chudákům z Východu peníze, aby si koupili materiál." Mezitím se ale hospodářská situace vyvinula. Najednou si paní Merkelová (německá kancléřka – pozn. red.) uvědomila, že peníze nemají, a proto již požádala, aby německé peníze byly z toho košíku odebrány zpět.
LN Lze vaše tvrzení vnímat jako výzvu českým městům a obcím, aby byli vůči čerpání evropských dotací na čističky obezřetní?
Určitě. Místní vodárny a čistírny jsou na úžasné úrovni. Vodárenské společnosti jsou z finančního pohledu zdravé. Tak proč si mají dělat problémy kvůli evropským dotacím?
LN Jaké jsou alternativy k budování čističek?
Alternativ je celá řada. Evropská unie nás nutí, abychom odstraňovali z vody ještě více dusíku a fosforu. My jsme na to již našli řešení, aniž bychom museli stavět novou čistírnu. Stačí upravit tu stávající, logicky za mnohem méně peněz.
LN Znamená to, že EU vystupuje jako lobbista ve prospěch konstrukčních firem, které mají nové čističky budovat?
Určitě bychom mohli s ohledem k aktivitám Evropské komise v této oblasti vznášet podobné otázky a komentáře. Dotace jsou navíc často rozdělovány podle vůle úředníků. Považuji to za naprosto skandální. Polsko dosáhlo na dotace, které Česko nedostalo... je tedy pravda, že v Polsku nebyli u vlády zelení. Jednalo se přitom výhradně o politické rozhodnutí. Přidělování evropských dotací podléhá obrovskému politickému lobby, které není demokratické.
LN Již dvakrát jste zmínil faktor Strany zelených. Jak podle vás může vývoj cen utilit ovlivnit skutečnost, že se tato strana v nedávných volbách nekvalifikovala do parlamentu?
Jsem z výsledků voleb nadšen. Doufám, že je to návrat k pragmatickému řízení státu. To, co zde zelení v posledních letech udělali, je opravdu katastrofické. Uvedu příklad. V Česku zastupuji celou skupinu Veolia Environment, která se kromě vody zabývá také dopravou, likvidací odpadů a teplárenstvím a výrobou elektřiny. Zaměstnáváme čtrnáct tisíc lidí a jsme tak druhým největším zaměstnavatelem v zemi. Třikrát jsem v minulosti písemně žádal pana Bursíka (bývalý ministr životního prostředí za zelené – pozn. red.) o schůzku, nikdy jsem nedostal ani odpověď.
LN Lze některé aktivity zelených interpretovat tak, že se pod záminkou ekologie snaží administrativně přerozdělovat trh, resp. získávat nový byznys?
Jestli mi pokládáte tuto otázku, asi o tom máte sám nějakou představu. Já mám úplně stejnou (smích).
LN Vraťme se zpět k vodohospodářskému byznysu Veolie. Vodu dodáváte zejména v Čechách, Moravu příliš pokrytou nemáte. Chcete se více prosadit i tam?
Na Moravě jsme ve Zlíně, Olomouci či Prostějově. Je pravda, že nejsme v Brně či Ostravě. Již máme 40 procent českého trhu a to je dost. Ještě ale máme dvě až tři ambice, kam bychom mohli expandovat.
LN Kde konkrétně vidíte prostor pro expanzi?
Jedná se o regionální příležitosti, například v oblasti Uherského Hradiště či Pardubic.
LN Při pohledu na mapu Česka je zřejmé, že dodáváte vodu zejména do průmyslových oblastí. Je pro vás poptávka ze strany firem klíčová?
Dodáváme domácnostem i firmám. Celkově v našem portfoliu ale určitě převažují domácnosti.
LN Zaznamenali jste v době hospodářské recese pokles spotřeby vody v Česku?
Určitě. Například v průmyslových severních Čechách docházelo loni k poklesům až o deset procent. Letos se ale už situace zlepšuje.
LN V sektoru vody neplánuje Veolia v Česku výraznou expanzi. Jaké plány ale máte v ostatních sektorech, kterým se věnujete? Co například sektor dopravy?
Máme ambice v příměstské i veřejné dopravě. Například v Praze či v Plzni jsou velmi dobré možnosti. Nejedná se jen o řízení autobusů, ale o řízení celého systému dopravy. Spolupráce s námi ve veřejné dopravě by městům mohla přinést značné úspory.
LN Dovedete si představit, že byste např. převzali část byznysu pražského dopravního podniku?
Proč ne? Města se postupně budou zamýšlet, jak co nejúsporněji řešit dopravu. Je to nezvratný vývoj. A Praha je velmi zajímavá.
LN Začali jste už s některými konkrétními městy jednat o možnosti převzetí jejich hromadné dopravy?
Ano. Je jich několik. Ale je příliš brzy uvádět podrobnosti.
LN V současnosti dochází k přeskupování sil na trhu i v energetice, ve které je Veolia prostřednictvím teplárenské společnosti Dalkia také aktivní. Hodláte toho využít?
Dalkia chce být i nadále aktivním hráčem. Chce být v podstatě takovým malinkým konkurentem ČEZ.
LN Přes co by měla být Veolia v Česku vnímána? Přes vodu, teplo, dopravu, likvidaci odpadu?
Všechny čtyři divize v podstatě fungují zcela nezávisle. Přál bych si, aby si zachovaly nezávislost. Záleží na lidech, přes co nás budou vnímat.
LN Bude Veolia zvažovat zařazení dalších aktivit do svého portfolia?
V žádném případě. Na to bychom museli mít dodatečné zdroje. Jinak bychom si nabančili jako tenhle... (ukazuje na sošku Napoleona Bonaparta na stole) On měl myšlenku, ale neměl prostředky.
LN Mimochodem, ve své pracovně máte Napoleona celkem čtyřikrát. Jaký k němu máte vztah?
Je to jedna z nejznámějších osobností po Kristu. Napoleon dokázal za krátkou dobu vybudovat impérium v podstatě z ničeho. Jestli má Napoleon dopad na moji osobu, nevím. Museli byste se zeptat mých kolegů. Osobně ale nemám rád militantní chování a války. Jestli otázka zní, zda jsem a chovám se jako on, tak si to nemyslím. Nejsem žádný diktátor.
