Průzkumu se účastnily členské firmy svazu napříč odvětvími a dotazování probíhalo od 27. března do 7. dubna. Za nejčastější problém v souvislosti s konfliktem v Perském zálivu uvádí společnosti rostoucí ceny energií, souhlasí s tím 67 procent dotázaných. 63 procent se shoduje, že se ceny znatelně zvýšily i u vstupů a surovin.
Potíže mnozí vidí i s ohledem na dopravu a logistiku, uvádí to 53 procent firem, přičemž třetina hlásí i narušení dodavatelských řetězců.
Na situaci společnosti reagují především přenášením vyšších nákladů do cen, a to v 80 procentech, a zaváděním úsporných opatření. Ty zmínilo 71 procent z nich. Klíčovým faktorem dalších odhadů bude délka trvání konfliktu.
Údery proti Íránu, které zažehly regionální válku, zahájily Spojené státy a Izrael letos 28. února. Írán v odvetě cílí na americké a izraelské cíle v regionu. Íránské revoluční gardy také blokují Hormuzský průliv, kudy za normální situace převáží tankery zhruba pětinu světové produkce ropy a přibližně třetinu zkapalněného zemního plynu (LNG).
Investice se odkládají
„Největší nejistota se týká investic, které jsou jedním z nepřímých dopadů současného geopolitického vývoje. Negativní vliv očekává 40 procent firem, zatímco čtvrtina předpokládá pouze marginální vliv. Část firem už nyní zvažuje odložení investic, což se následně projeví v nižším růstu ekonomiky,“ uvedl prezident svazu Jan Rafaj.
„Proti našemu průzkumu z února 2026 je patrné zhoršení sentimentu, a to zejména u zakázek a investic, kde vidíme posun od očekávání růstu směrem ke stagnaci,“ doplnil viceprezident svazu Radek Špicar. Firmy očekávají od státu snížení daní i cílenou pomoc.
Z průzkumu dále vyplynulo, že firmy jako pomoc od státu preferují opatření ke snížení cen pohonných hmot, a to zejména prostřednictvím snížení spotřební daně nebo DPH. Více než třetina respondentů očekává cílenou pomoc energeticky náročným firmám a 23 procent podporuje administrativní opatření proti navyšování cen.
„Vítáme rychlou reakci vlády v podobě snížení spotřební daně z pohonných hmot. Na druhé straně upozorňujeme na rizika dlouhodobější cenové regulace. Do budoucna bychom uvítali cílenou pomoc energeticky náročnému průmyslu, například v podobě znovuzavedení výjimky u daně z paliv pro metalurgické a mineralogické procesy, a otevření diskuse o povinném přimíchávání biosložky do paliv,“ upozornil Rafaj.
