Ke zlepšení kvality ovzduší přispěl nejen covid-19 a s ním spojená opatření, ale také výměny starých kotlů, zbavování se závislosti na uhlí a modernizace vozového parku. O tom, co lze v tomto směru dále očekávat a jaká jsou rizika s tím spojená, diskutovali na konferenci konané na Fakultě architektury ČVUT v Praze odborníci, politici i zástupci firem, které se potýkají s povinným snižováním emisí a kouře v ovzduší denně.
  |
Cíle přitom nejsou malé. „Úkolem všech oborů lidské činnosti je naučit se v průběhu třiceti let radikálně snížit svoji energetickou náročnost a zcela se oprostit od používání fosilních paliv,“ shrnul šéf společnosti Siemens Mobility Česká republika Roman Kokšal. Vše s vědomím, že Evropská komise počítá v následujících deseti letech s více než polovičním snížením emisí skleníkových plynů proti začátkům milénia. Do roku 2050 je pak v plánu dosáhnout uhlíkové neutrality na území EU.
Připravme si stamiliardy
Na konferenci se většina diskutujících shodla, že splnit to nebude jednoduché. „V určitém čase si Česko dokážu představit jako zemi bez kouře. Plánované cíle v Evropě jsou správné, ale vadí mi nastavená cesta k nim. Často je velmi nerealistická,“ řekl ministr dopravy a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) s tím, že mít takzvaně zelené Česko bude v následujících desítkách let otázka bilionů korun. Snaha dosáhnout cílů se podle něj navíc projeví na ceně elektrické energie. „Myslím, že trend zdražování je jasný, nevidím mnoho scénářů, které by naznačovaly opak,“ dodal.
Na tato slova nepřímo navázal ekonom z KPMG a bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. „Naplnění cílů, které jsou obecné a vzdálené, znamená konkrétní praktické návrhy, které se mnohým lidem nebudou líbit,“ řekl s tím, že drahý přechod na uhlíkovou neutralitu zaplatí spotřebitelé a reálná ekonomika. Prezentované předpoklady společností Tudor, Pickering, Holt & Co počítají s 500 miliardami dolarů ročně.
Podle expertů ale vše není tak černé, jak by se na první pohled mohlo zdát, mnohé se již daří. Ministr Brabec (ANO) pochválil například probíhající modernizaci domácích topných kotlů. „Z jednoho starého kotle unikne ročně až 150 kilogramů prachu. Chceme dát na dotace dalších čtrnáct miliard korun a motivovat lidi, kteří výměnu z různých důvodů zatím neprovedli. Pokud se nám tuto revoluci podaří dokončit, věřím, že odstraníme zásadní zdroj znečištění vzduchu v menších obcích,“ řekl.
Pozitivní v odhadech budoucnosti byla i Andrea Gontkovičová, šéfka tabákové společnosti Philip Morris pro Česko, Slovensko a Maďarsko. Firma má za cíl, aby do roku 2025 přešlo na bezdýmné alternativy nejméně čtyřicet milionů dospělých kuřáků, do vědy a výzkumu investuje miliardy dolarů. „Nacházíme se v bodě zlomu. Jednadvacáté století nám nabízí nové inovace a řešení, která zlepšují život každého z nás a snižují dopad na přírodu. Věřím, že to vše zvládneme,“ komentovala Gontkovičová.
Elektromobily za polovic
Jedním z témat konference byly také elektromobily. Pro Čechy s průměrným příjmem jsou dnes tyto typy vozů finančně nedostupné. Nejprodávanější elektromobil Škoda Enyaq stojí přes milion a stejně tomu je i u plug-in hybridu Škoda Superb. Podle vedoucího vnějších vztahů Škoda Auto Michala Kadery se však situace zlepší a ceny v horizontu tří let budou poloviční. Zástupce největšího výrobce automobilů v tuzemsku také jako majitel elektrovozu vyzdvihl nízké výdaje na cesty. „Moje plná nádrž na pět set kilometrů vyjde zhruba na 250 korun,“ spočítal.
Současné i budoucí majitele elektromobilů potěšil i místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani, který nastínil, že do pěti let dojde ke zčtyřnásobení počtu dobíjecích míst.
V závěru setkání došlo i na tolik diskutovaný pohon na vodík. „Reálné využití vodíku je zatím daleko, ale určitě jednou své opodstatnění mít bude,“ okomentoval to Martin Pacovský, šéf Pražské plynárenské.
Kromě odborné diskuse měl Národní den bez kouře připraven i program pro veřejnost, jeho součástí bylo vystoupení kapel Lake Malawi a Monkey Business.
