Podle návrhu by totiž v letech 2008 až 2010 měla spotřební daň na pivo vzrůst až o třicet jedna procent. To znamená, že pokud nyní činí daň na půllitr výčepní desítky 1,20 korun, po očekávaném zdražení by daň vzrostla o dalších třicet haléřů.
„Ministr jede na jednání s jedním základním cílem - zabránit zvyšování daní,“ řekla Veronika Hovorková z tiskového oddělení ministerstva financí. Tlustý již dříve prohlásil, že použije všechny prostředky vedoucí k tomu, aby se daně nezvyšovaly. „Je důležité, abych věc vyjednal osobně,“ potvrdil LN Tlustý.
S aktivitou ministra Tlustého souhlasí také Český svaz pivovarů a sladoven. „Je to rozumná věc,“ konstatoval výkonný ředitel svazu Jan Veselý. Podobné stanovisko zastává také většina českých pivovarů. „My jednoznačně podporujeme nynější snahy ministra o zachování stávající daně. Vyšší cena by měla negativní dopad na celý český pivovarnický segment,“ říká tiskový mluvčí Budějovického Budvaru Petr Samek.
Jak by se promítlo chystané zvýšení daně do ceny piva
Průměrná cena půl litru lahvového piva se nyní pohybuje mezi sedmi a osmi korunami. Po zvýšení daně by si český zákazník od roku 2008 připlatil minimálně třicet haléřů.
Daleko více by však zaplatili konzumenti levných značek prodávaných v obchodních řetězcích. Cena tří korun za půllitr piva by totiž stoupla až o jednu korunu.
Veselý navíc upozorňuje na fakt, že konečná cena piva může být ještě vyšší kvůli dalším nákladům. „Jakékoli zdražení vede většinu obchodníků k tomu, aby využili situace a cenu trochu nadsadili, a tím dosáhli vyšších zisků,“ dodává Veselý.
Přesto výsledek jednání mezi českým a německým ministrem financí není jistý. „Cílem cesty ministra je především zjistit stanovisko německé strany. To, jak jednání skutečně dopadne, není možné předjímat,“ konstatuje Hovorková.
Nejhůře by ale možné zdražení nesli konzumenti levných značek prodávaných v supermarketech a diskontech. U těchto levných nízkostupňových piv by se totiž koncová cena mohla zvýšit až o jednu korunu. Vyšší zdanění by ale postihlo nejen nízkopříjmovou skupinu obyvatel, ale také menší a střední pivovary, které tyto levné značky vyrábí. V konečném důsledku by totiž mohlo dojít ke krachu některých malých pivovarů. Otázkou zůstává, jak se k požadavku českého ministerstva financí postaví ostatní státy, jichž by se vyšší spotřební daň týkala. Vedle Česka a Německa totiž daně na nejnižší úrovni ponechaly i Španělsko, Malta, Lucembursko, Litva a Lotyšsko.
„Všechny tyto státy by se měly spojit do jednoho celku. Jenom tak mohou v Bruselu dosáhnout požadovaných cílů,“ informuje Veselý. Právě proto je důležité, jak se zachová především německá strana.
Ta totiž na rozdíl od ostatních ohrožených států včetně Španělska disponuje v Bruselu významným hlasem a může ze své dominantní pozice přinutit Evropskou komisi ke změně podmínek. Česko se vedle toho snaží vyjednat podporu také u dalších tradičních pivařských států jako je Irsko a Rakousko. Polsko již dříve český návrh překvapivě odmítlo. V nejhorším případě je ale Praha připravena využít práva veta při jednání o vyšším daňovém zatížení na pivo. Uschvalování daní totiž musí být rozhodnutí Bruselu jednomyslné.
