Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

Ekonomika

Česko je třetím největším těžařem hnědého uhlí v Evropě, upozornil datový portál

Na dole Bílina se ročně vytěží zhruba 10 milionů tun uhlí (ilustrační snímek). foto: Lidovky.cz

Praha - Oba druhy uhlí, hnědé i černé, těží v Evropě v současnosti čtyři státy - Německo, Polsko, Rumunsko a Česko. V tiskové zprávě to dnes uvedl portál Evropa v datech, který nabízí celoevropská srovnání nejrůznějších ukazatelů a statistických údajů. Na úřadu vlády v Praze dnes potřetí zasedá takzvaná uhelná komise, která má řešit útlum těžby uhlí v Česku.
  14:22

Portál v pondělí uvedl, že Česko se svým podílem elektřiny vyrobené z uhlí ve výši 48 procent více než dvojnásobně převyšuje průměr EU (20 procent). S loni vytěženými 39 miliony tun je ČR podle něj třetím největším těžařem hnědého uhlí v Evropě, po Německu (168 milionů tun) a Polsku (58 milionů tun).

„Uhlí se těží v 41 evropských regionech ve 12 státech EU. V Česku jde navíc jak o hnědé, tak i černé uhlí, což máme společné pouze s Německem, Polskem a Rumunskem,“ uvedl za portál Jan Krupička.

Aktivisté na rypadle u Mostu ukončili protest proti těžbě uhlí. Vydrželi tam dvě mrazivé noci

Hnědé uhlí se podle portálu těží zejména ve střední a jihovýchodní Evropě, západní státy jsou zase bohaté na černé uhlí. Černouhelné a hnědouhelné regiony tak mají odlišnou minulost i současnost, ať už jde o vzdělání, ekonomickou situaci obyvatel nebo zdravotnictví, podotkl web.

Z červencových údajů Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi (IETA) vyplývá, že uhelné elektrárny nemá deset evropských států, další země jejich odstavení plánují nebo o něm uvažují. Podle IETA uhelné zdroje neprovozují Belgie, Estonsko, Island, Kypr, Litva, Lotyško, Lucembursko, Malta, Švýcarsko a Norsko.

Dalších 12 států plánuje podle organizace odklon od uhlí v příštích letech - do roku 2022 Švédsko a Francie, do roku 2025 Irsko, Itálie, Rakousko a Británie, do roku 2029 Nizozemsko, do roku 2030 Dánsko, Finsko, Portugalsko a Španělsko, a do roku 2038 Německo.

V Česku vznikla takzvaná uhelná komise, která má řešit útlum těžby uhlí, ale také celkový energetický mix ČR včetně obnovitelných zdrojů či jaderné energetiky. Devatenáctičlenné komisi, která se schází rámcově každý měsíc, předsedají ministři životního prostředí Richard Brabec (ANO) a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). První zásadní výstupy lze podle Brabce očekávat koncem příštího roku.

V Česku se loni se podle dat Energetického regulačního vyrobilo nejvíce elektřiny v hnědouhelných elektrárnách (43 procent). Následovaly jaderné elektrárny (zhruba třetina) a obnovitelné zdroje (11 procent).

Autor:

Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?
Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?

Díky své všestrannosti se rýže LAGRIS už dlouho stávají nedílnou součástí mnoha pokrmů z celého světa. Bez ohledu na to, zda se používají k...