Babiš, který letošní ročník konference Digitální Česko zahajoval jako jeden z prvních řečníků, řekl, že se Česko musí soustředit na podporu vědy, výzkumu a inovací a na oblast digitalizace, která s těmito odvětvími dnes neodmyslitelně souvisí. Země prý může v tomto rozvoji využít svých průmyslových tradic, výzkumného zázemí i šikovnosti místních podnikatelů.
Umělá inteligence nás může zachránit. Když ji vyvineme, tvrdí expert |
„Nemůžeme být donekonečna montovnou Evropy. Potřebujeme podporovat inovace, vědu, výzkum, adaptaci nových technologií a provázat to s digitálním státem,“ zdůraznil Babiš. Čeští vědci si tak podle něj zaslouží takové podmínky, aby nebyli nuceni odcházet do zahraničí a aby je naopak místní zázemí motivovalo k návratu, pokud již v zahraničí odešli. Konkrétní kroky, kterými toho chce docílit, ale premiér neprozradil. Připomněl jen, že vláda přijala v závěru loňského roku strategii Digitální Česko.
Evropská podpora
Česko momentálně v digitalizaci za světovou špičkou zaostává, ale není v tom samo. Jak upozornila europoslankyně Dita Charanzová, v IT odvětví zaostává za USA a Čínou téměř celá Evropa. I když je Charanzová velkou zastánkyní volné soutěže na trhu, upozorňuje, že jen na soutěživost se v Evropě spolehnout nemůžeme. A to jak na poli soukromých firem, tak států. „Nemůže to být jen o soutěživosti. Nemůžeme myslet jen na soutěživost mezi státy, potřebujeme celoevropské lídry v moderních technologiích, kteří budou konkurenceschopní,“ řekla Charanzová. Za příklad dala výrobce letadel Airbus, který patří ke světové špičce v letectví a umí čelit světové konkurenci.
Podobně jako mluvil Babiš o ukončení „vývozu mozků“, zdůraznila Charanzová, že by Evropa neměla jen tak vyvážet své nápady a myšlenky. „Evropa by neměla být využívána ostatními jako dotované centrum pro výzkum a vývoj,“ řekla.
Důraz na umělou inteligenci
Jednou z oblastí, kde má Evropa i Česko velkou šanci k pokroku, je umělá inteligence, neboli AI. Jak zdůraznil Michal Pěchouček, vedoucí katedry počítačů FEL ČVUT, čeští vědci v oblasti AI patří ke světové špičce a Česko tak má na čem stavět. V Evropě může paradoxně vyniknout i proto, že oblasti AI nevěnovala Evropa doposud takovou pozornost, jako třeba USA a Čína.
Podle eurokommisařky Věry Jourové je totiž Evropa v zavádění umělé inteligence pozadu. To později během konference potvrdil i Pěchouček. Svět AI je podle něj teď prý závod dvou koní (Číny a USA), ale úkolem Evropy je alespoň držet krok a využít veškeré příležitosti. Výhodou podle něj je, že Evropa dovede úzce spolupracovat s USA a na této spolupráci bychom měli stavět.
Podle Jourové se tak v oblasti AI chystají v Evropě velké investice. Do roku 2020 to bude 20 miliard eur a pak každý rok stejná suma do rozvoje AI. Česko z toho může výrazně těžit. V rámci této podpory chce EU podpořit vznik center pro inovace a dalších speciálních pracovišť. A Česko usiluje o to, aby na našem území vzniklo právě centrum pro umělou inteligenci.
Domácí zlepšení
Aby ovšem Česko patřilo na špičku v oblasti umělé inteligence, která není podle Pěchoučka rozhodně jen módním trendem, ale jasnou postupně se rozvíjející cestou, musí nastat změny v domácím prostředí. Krom zabránění odlivu mozků je třeba změnit například systém vzdělávání. „Nejsme lídry v oblasti kritického myšlení,“ naznačil Petr Očko z Ministerstva průmyslu a obchodu, kde by měla ČR začít. Pěchouček pak dodal, že sice máme dost špičkových talentů v magisterském a navazujícím studiu, ale chybí široká základně bakalářsky vzdělaných odborníků, kteří se mají o AI starat v praktickém provozu.
Umělá inteligence je víc než internet, tvrdí muž, který naučil počítač blufovat |
Podle něj se také musí také změnit situace ohledně spolupráce různých vědců: „Mezi vědci ze základního výzkumu a výzkumu aplikovaného se tu vybudovala určitá nevraživost, které se musíme zbavit,“ říká Pěchouček. Ve světě je podle něj běžné, že tyto dvě oblasti spolu úzce spolupracují a to i takovou formou, kde výzkumníci z komerčních firem a třeba i startupů pracují s vědci ze základního výzkumu v úzké spolupráci na jednom pracovišti.
Potřeba je prý také změnit systém hodnocení vědeckých prací. „Na poli AI se hodně věcí diskutuje na odborných konferencích, které jsou schopny reflektovat rychlost vývoje v této oblasti,“ říká Pěchouček s tím, že publikace v časopisech není tak důležitá. Jenže právě ta hraje zásadní roli v systému hodnocení dopadu české vědecké práce.
