Platy rostou nejrychleji za devět let, a přesto mají firmy problém najít zaměstnance. Na nedostatek lidí si stěžuje nejedna tuzemská firma, která kvůli tomu nemůže jet na plný plyn, rozšiřovat výrobu a tím pádem více přispívat růstu tuzemské ekonomiky.
Jenže lidí v Česku víc nebude. Tuzemský trh práce nezachrání ani příliv pracovních migrantů z tradičních zemí, jako je Bulharsko, Rumunsko či v minulosti Ukrajina.
Úředníkům, vojákům, policistům a hasičům stoupnou platy o čtyři procenta |
Podle studie UniCredit Bank se právě trh práce stane do roku 2030 jedním z nejzásadnějších faktorů, který bude českou ekonomiku brzdit v hospodářském růstu. „Pokud vezmeme čistě makroekonomický pohled, tak limitujícím faktorem růstu HDP bude dostupnost pracovní síly,“ říká autor studie, ekonom Pavel Sobíšek.
Jedním z řešení by hypoteticky mohli být cizinci, kteří v Česku hledají práci. Česko tradičně platí za čistého dovozce pracovní síly. Počet pracujících cizinců v zemi překračuje počet Čechů, kteří jezdí za prací do zahraničí. Je však nutné uvést, že dnes neexistují přesná čísla o pracovní migraci.
Podle zmíněné studie toto saldo v posledních třech letech klesá. „Může být způsobeno tím, že přestává platit, že Češi nejsou ochotni stěhovat se za prací. Například to neplatí u mladé generace,“ říká ekonom.
Dvanáct tisíc lidí nepomůže
Jinými slovy pokles salda nemusí být způsoben tím, že by se lidé vraceli na Ukrajinu a hledali práci tam, ale Češi ve větší míře vyrážejí pracovat za hranice.
Při dnešním postoji tuzemských politických elit a společenské náladě se nezdá jako reálné ani to, že by se v zemi změnil zásadním způsobem postoj k masové migraci, kterou dnes Evropa zažívá.
„Problém současné migrační vlny je v tom, jak ji zahrnout. Vycházeli jsme tak z migrační projekce OSN, která předpokládá, že do Česka přijde ročně 12 tisíc lidí. Ne všichni z toho ale budou v pracovním procesu, takže migrace jako taková může přispět asi osmi až deseti tisíci osob,“ říká Sobíšek. Faktem ale je, že deset tisíc migrantů z ciziny český trh, kde pracuje asi pět milionů lidí, nijak nevytrhne.
Problémem je, že Česko se do budoucna nebude moci spoléhat ani na tradiční cizí zájemce o práci z Rumunska a Bulharska, tedy zemí, které pracovní trh střední Evropy zásobovaly svými lidmi. I tyto státy se – jako Česko – budou potýkat s výraznými demografickými změnami.
Zapojit se musejí senioři
Podle analýzy by však mohlo alespoň částečně pomoci výrazné uvolnění politiky udělování pracovních víz ze zemí mimo EU. Vyčíslit přesné dopady, včetně některých vedlejších efektů, je dnes velmi těžké, ne-li nereálné.
Řešení budoucího hospodářského růstu tak leží na bedrech důchodců. Podle projekce OSN by se celkový počet obyvatel starších patnácti let neměl v roce 2030 téměř lišit od roku 2015, dramaticky se ale sníží počet mladších a stoupne počet starších. Pokud se nezvýší pracovní zapojení v jednotlivých věkových skupinách, bude v Česku v roce 2030 o 6,9 procenta pracovníků méně oproti roku 2015.
Prostor pro větší zapojení tak existuje u věkové kategorie nad 55 let. Vedlejším důsledkem toho, že budou muset více pracovat starší ročníky, by však byl pokles produktivity. Jinými slovy budoucnost není úplně růžová. Zapojení starších lidí do práce sice problém se zaměstnaností zbrzdí, ale rozhodně ho nevyřeší.