130 let

Premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová | foto: ČTK

Česku se prodražují dluhy. Investoři půjčí státu za dvojnásobek ceny než minulý rok

Ekonomika
  •   16:00
Praha - Výdaje státu na zvládání pandemie koronaviru neustále rostou, příjmy se naopak snižují. Chybějící peníze si stát opatřuje z drtivé většiny vydáváním dlouhodobých a střednědobých státních dluhopisů, které formou aukcí prodává vybraným komerčním bankám v tuzemsku. Část dluhopisů – objemově v řádu jednotek procent – stát nabízí také občanům a některé emise dluhopisů byly vydány i pro zahraniční investory.

Schodek příští rok podle Schillerové nebude pod 300 miliard, se zvýšením platů ve státní správě nepočítá

Podle analytiků si bude stát muset letos vypůjčit na úhradu rozpočtových výdajů i na splácení již přijatých půjček asi 700 miliard korun. „Pokud vše půjde podle oficiálního plánu, bude stát potřebovat 500 miliard korun na pokrytí schváleného schodku a dalších přes 200 miliard na splátky dluhopisů,“ sčítá analytik ČSOB Petr Dufek.

Ještě před půl rokem se úrokové sazby u státních dluhopisů pohybovaly kolem jednoho procenta. Dnes chtějí nakupující banky dvojnásobek.

Sedmnáct miliard za čtvrt roku

Den před loňským Štědrým dnem ministerstvo financí (MF), které spravuje veřejnou kasu včetně obstarávání půjček, zveřejnilo plán, že v letošním roce vydá státní dluhopisy v hodnotě minimálně 400 miliard korun. Tolik si chtělo vypůjčit na pokrytí tehdy platného schodku státního rozpočtu 320 miliard korun. Sněmovna však následně schválila zrušení superhrubé mzdy a posléze také zvýšení plánovaného deficitu v letošním roce na 500 miliard korun.

Zvýšení odpovídá i zrychlení tempa vydávání státních dluhopisů. Od začátku letošního roku už stát prodal bankám, které mají k odkupu státního dluhu licenci a účastní se pravidelných každotýdenních aukcí, zhruba 120 miliard korun. A jen za minulý týden se prodalo 17 miliard dluhu. „Na to, že je teprve březen, jde o docela vysokou částku, avšak to je zřejmě teprve začátek,“ podotýká Dufek.

Průměrný výnos státních dluhopisů se splatností 10 let.

Podmínky na trhu jsou přitom podle něj týden od týdne méně příznivé, od podzimu výnosy (úrokové sazby) dluhopisů téměř soustavně narůstají. Minulý týden si banky třeba bondy s dobou splatnosti deset let odnášely s výnosem 2,05 procenta. To je asi dvakrát tolik než před půl rokem.

Co za tím je? „Výnosy u státních dluhopisů rostou od loňského listopadu, kdy Česká národní banka zveřejnila svou prognózu s výhledem na zvýšení svých sazeb,“ hodnotí analytik Komerční banky František Táborský. K očekávání finančních trhů, které vytvářejí cenu, pak přispěla únorová prognóza ČNB, rovněž doprovozená rétorikou o možném přenastavení repo sazby směrem nahoru. V březnu ale vstoupil do hry o cenu státního dluhu další faktor. „Na počátku března se k tomu přidala i fiskální politika, respektive obavy ze zvyšování schodku státního rozpočtu,“ vysvětluje Táborský.

Investoři mají v paměti i prohlášení ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) o tom, že v červnu možná rozpočtované peníze dojdou a bude nutné znova požádat Poslaneckou sněmovnu o zvýšení plánovaného deficitu.

Protiinflační dluhopisy

Analytik Komerční banky upozorňuje, že MF má část potřebné částky pro letošní rok – asi 130 miliard korun – připravenu i z jiných zdrojů. Z čerpání rozpočtové rezervy a z úvěru od Evropské komise. Malou část dluhu, v řádu jednotek procent (na konci loňského roku to bylo 1,2 procenta), pomáhají státu v posledních asi deseti letech financovat i občané.

Od prosince 2018 jim ministerstvo financí každého čtvrt roku nabízí Dluhopisy republiky. V pátek skončila lhůta, do níž si mohli zájemci objednat dluhopisy z desáté emise, již stát vydá 1. dubna. Minimální objednávka činí tisíc korun, maximální pět milionů, doba splatnosti je šest let. Výnosy jsou od letošního roku osvobozeny od daně z příjmu.

Původně nabízelo MF tyto cenné papíry také s fixní sazbou, nyní jsou k mání takzvané refinanční dluhopisy a dále protiinflační dluhopisy. „Smysl mají jen dluhopisy s indexací podle inflace. Jejich výnos je na současné poměry nadstandardní, protože vám pokryje inflaci a v závislosti na tom, kdy bude emise vydána, možná přidá i určitý zisk,“ hodnotí analytik Táborský. Koupě Dluhopisu republiky je podle něj v rámci možností dobrá volba pro toho, kdo se nechce věnovat přemýšlení o investování.

Míra zisku protiinflačních Dluhopisů republiky je spojena s růstem spotřebitelských cen ode dne vydání dluhopisu. Úroková sazba, respektive výnos, který investor získá za to, že státu na šest let půjčí peníze, tedy není známá předem. Vyplácí se totiž až na konci doby splatnosti. A vychází z toho, jak se během té doby vyvíjela průměrná roční inflace. Spolu s původně investovanými penězi se o inflaci zhodnocuje i roční výnos. Pro ilustraci – loni dosáhla průměrná míra inflace 3,2 procenta.

Lidé si podle informací MF koupili z desáté emise dluhopisy za 3,37 miliardy korun. Převážil přitom zájem o ty protiinflační. Celkově nyní mají doma Dluhopisy republiky za zhruba 29 miliard korun. Na červenec je připravena další, již 11. emise, jejíž upisovací období probíhá do 18. června.

Autor: Ivana Pečinková
  • Vybrali jsme pro Vás