Jedním z klíčových zřídel potíží jsou problémy v evropském automobilovém průmyslu, ve kterém dochází k útlumu výroby, poklesu nových zakázek, podkopání důvěry a propouštění zaměstnanců.
Vzhledem k dlouhotrvající výrobní malátnosti se vkrádá tendence doufat, že se věci musejí už už začít obracet k lepšímu. Chyba lávky: domnívám se, že ještě dlouho půjde znovu a znovu o falešné svítání. Zakládá se toliko na minulé zkušenosti z doby, kdy byly celkové podmínky i v Evropě nastaveny pro ekonomickou expanzi příznivě. Situace se však v posledních letech dramaticky změnila a zde stojíme nyní: pro některé evropské ekonomiky se za nových – k ekonomické expanzi macešských – podmínek cyklický vzestup mění ve stagnaci a cyklické klopýtnutí morfuje do férové recese.
Jak souvisí olovnatá pájka s Goethem? Přečtěte si esej bankéře Lízala o sebevraždě evropského průmyslu |
Není pádný důvod, aby se situace změnila k lepšímu jaksi sama od sebe, pokud nejsou nastavené správné podmínky. Je tedy těžké říci, kdy skončí hospodářská mizérie Německa a jaké budou dlouhodobé vedlejší účinky na sousední ekonomiky. Jde o to, že vleklé ekonomické churavění má negativní dopady na souhrnné dovednosti pracovníků, výzkumné kapacity firem a ochotu uspět devastujícím a nevratným způsobem.
Velký skok vpřed nese shnilé ovoce
Představa, že Evropa ex nihilo zázračně přeskočí do ekonomiky založené na mikročipech a umělé inteligenci, přičemž velkolepě dekapituje svůj automobilový průmysl pod gilotinou vysokých cen energií, rostoucích regulací, absencí obchodní strategie a ostrakizací poptávaných výrobků, je tak nějak bláhová.
V některých aspektech tento přístup připomíná Velký skok vpřed aplikovaný na evropský průmysl a potažmo celou ekonomiku. Dokud se parametry takového velkolepého snažení výrazně neupraví ve prospěch hospodářské prosperity, na starý kontinent se prosperita v trvalé podobě nevrátí. Není to tak složité: dokud budou podmínky nastaveny tak, že evropský průmysl bude mít nohu na krku, bude se dusit.
Neuspokojivý eknomický výkon přímo souvisí s celoevropskými strukturálními problémy, jako jsou vysoké ceny energií, nadměrná regulace zvyšující náklady a neschopnost čelit tvrdé konkurenci levného čínského dovozu. Zároveň chybí důvěryhodný a životaschopný plán, jak se z hospodářské malátnosti dostat, což dusí investiční motivaci firem a brzy dopadne i na doposud vzdorující spotřebitele.
Český průmysl se v říjnu vrátil k poklesu, odepsal dvě procenta |
Zdá se, že vedoucí představitelé v Evropě nevnímají tuto prekérní situaci jako závažný problém. Ba naopak, prokazují srdnatý odpor vůči jakýmkoliv růst podporujícím úvahám, úpravám předpisů a politik. Nezbývá, než si připomenout klasickou maximu: pereat mundus, fiat reglamentum – nechť zanikne svět, však budiž regulace. Vskutku zřejmě těžká volba. Pokud jde o zlepšení podmínek pro hospodářský růst na starém kontinentě, je třeba diskutovat o reálných změnách v následujících oblastech:
1. Přepracovat parametry a časové rozmezí Zelené dohody pro Evropu.
2. Uznat preference spotřebitelů a přehodnotit tažení proti spalovacím motorům.
3. Nastavit podmínky tak, aby různé koncepty mohly soutěžit bez ochromujících a ideologicky vedených zásahů.
4. Podporovat inovace skrze fondy pro nejlepší výzkumné ústavy s rozdělováním prostředků na základě výsledků.
5. Zjednodušit regulace v oblasti ochrany osobních údajů, aby byl zachován farmaceutický výzkum a aby se mohl rozběhnout výzkum v oblasti umělé inteligence.
6. Navrhnout životaschopnou energetickou strategii, která by zajistila větší jistotu ohledně budoucího vývoje cen energií.
7. Přepracovat trh s emisními povolenkami tak, aby systém nepenalizoval evropský průmysl oproti globální konkurenci.
8. Zavést cla na čínský dovoz z relevantních důvodů, jakými jsou výroba zatěžující životní prostředí, energetika náročnější na emise CO2, státní podpora firem a nízká ochrana duševního vlastnictví etc.
9. Snížit závislost na čínské výrobě v klíčových oblastech, jako je výroba a skladování energie, informační technologie a bezpečnost.
10. Podporovat evropský obranný a bezpečnostní výrobní segment, když konflikt mezi NATO a Ruskem již není toliko efemérní hrozbou.
