Z průzkumu vyplývá, že jde o české unikum. „Ze všech jedenácti zemí, ve kterých průzkum probíhal, je u nás neschopnost manažerů relaxovat výrazně nejfrekventovanější a v porovnání s ostatními dokonce dvojnásobně častější,“ okomentoval výsledky výzkumu Aleš Křížek, ředitel společnosti Robert Half International pro Českou republiku.
Na neschopnost přestat myslet na práci si v průzkumu stěžovalo 28 procent manažerů z Česka. Žádná jiná ze zkoumaných zemí přitom nepřekročila hranici 20 procent. Nejblíže k nám jsou tak Němci, kde si na to samé stěžovalo 18 procent vedoucích pracovníků. Další sousední země, Rakousko, hlásí, že tento problém se týká jen devíti procent manažerů.
Čeští manažeři neumí "vypnout", pořád myslí na práci
„Důvody, proč to tak je, si mohu jenom domýšlet, ale jedním z nich může být i to, že čeští manažeři sami se o mentální hygienu moc nestarají a není to zde ani obvyklé,“ říká Aleš Křížek. Například zahraniční manažeři v Česku mají často od firmy placené i různé relaxační činnosti, čeští manažeři to nevyžadují, a proto ani nedostávají.
Podle personalistů je třeba, aby pracovní kultura v tomto ohledu ještě dohnala pracovní trhy ze Západu. „Za tento stres mnohdy nemohou nadřízení, kteří by nutili manažery pracovat o víkendu, ale samotní manažeři,“ říká Křížek.
Zárodky zlepšení už jsou ale vidět. Manažeři se o skloubení práce a rodiny začínají zajímat, když volí novou práci. Více než třetina účastníků průzkumu (41 procent) uvedla, že je pro ně tento faktor nejpodstatnější při výběru práce, pokud ovšem vybírají z pozic se stejnými mzdovými podmínkami.
V ostatních ohledech ale české manažery trápí podobné problémy, hlavně již zmíněná pracovní zátěž. Ta vadí každému druhému českému manažerovi a podobně na tom byli oslovení vedoucí pracovníci ze všech ostatních zemích.
Pracovnímu stresu se důkladně věnoval například britský nezávislý institut Health and Safety Executive, který se zaměřuje na bezpečí na pracovištích a zdravý způsob práce. Výslednou zprávu institutu lze shrnout tak, že stres má přímé dopady na ekonomické výsledky společností.
Vede k větší fluktuaci pracovníků, větší nespokojenosti a častějším stížnostem. Přispívá také ke zvýšené nemocnosti a tím snížení pracovního výkonu i samotné produktivity práce.
Zajímavý posun je vidět i v čase. Podobný průzkum o stresu prováděla společnost Robert Half i v roce 2009. Tehdy většina dotazovaných manažerů tvrdila, že je nejvíce stresuje zavádění úsporných opatření. Navíc každý třetí manažer uváděl, že nijak neřeší stres svých zaměstnanců.
