Banka sice podle agentury Bloomberg chybu rychle odhalila a napravila ji, krátkodobý výkyv však poslal dolů index švédské burzy o osm procent. Tím, že se vlna výprodejů a dramatických poklesů cen přelila i na další evropské trhy, vyčíslili analytici ztráty v jednu chvíli až na 300 miliard eur. Většinu ztrát však akciové tituly získaly záhy zpět.
Celá lapálie opět ukázala na dva dlouhodobé problémy. První je ten, jak systém algoritmů a nastavených počítačových automaticky prováděných transakcí může rychle malou chybu eskalovat.
„Problém není ta samotná chyba, ale algoritmy a mechanismy, které spustila,“ řekl agentuře Bloomberg John Plassard, ředitel finanční společnosti Mirabaud & Cie. „Ukazuje to, že burza bude vždycky zranitelná vůči lidské chybě a že algoritmy a automatické pokyny jsou do trhu už příliš prorostlé.“
Druhým problémem je paradoxně i fakt, že navzdory algoritmům a výkonnému softwaru zůstává celý systém stále zranitelný lidskou chybou.
„Realitou je, že navzdory všem kontrolním systémům se lidský faktor stále nepodařilo eliminovat a velká část obchodů je prostě na lidském rozhodnutí závislá,“ řekl Bloombergu portfolio manažer společnosti Bantleon.
Podobné překlepy se čas od času na burzách stávají. Například v roce 2010 způsobil překlep tokijského makléře chaos na tokijské burze. O osm let později si zase japonští obchodníci mohli kvůli chybě připsat kryptoměny zdarma.
