Ve čtvrtém čtvrtletí meziroční tempo růstu hrubého domácího produktu zrychlilo na 5,4 procenta ze 4,6 procenta za červenec až září. Je to nejvíce od začátku roku 2023, výsledek také překonal očekávání analytiků, uvedla agentura Reuters. Ve srovnání s předchozími třemi měsíci se HDP zvýšil o 1,6 procenta.
Čínský statistický úřad uvedl, že ekonomické cíle byly dosaženy, ačkoliv hospodářství stále čelí obtížím. „Zvyšují se nepříznivé vlivy z vnějšího prostředí, domácí poptávka je nedostatečná a některé firmy mají problémy s výrobou a podnikáním,“ uvedli statistici.
Vládní úřady si stanovily cíl, že hospodářství v roce 2024 vykáže zhruba pětiprocentní růst. Analytici očekávali, že se HDP zvýší o 4,9 procenta. Loňský ekonomický růst je nejslabší od roku 1990.
Někteří čínská data zpochybňují
Údaj o růstu čínské ekonomiky je velmi sledovaný a čísla někdy čínské úřady „strategicky upravují“, řekl agentuře AFP ekonom François Chimits. „Přesné dosažení vládního cíle ekonomického růstu je velmi pochybné, když mnohé ukazatele ekonomické aktivity a finančních trhů jsou v červených číslech,“ řekl agentuře AP ekonom Eswar Prasad.
Skupina Rhodium Group koncem loňského roku odhadla, že čínská ekonomika za celý rok vzrostla jen o 2,4 až 2,8 procenta. Poukázala na nesoulad mezi relativně stabilními oficiálními údaji po dobu celého roku a záplavou stimulů, které vláda spustila zhruba od poloviny roku. Partner firmy Rhodium Local Wright agentuře Reuters řekl, že nadbytečné kapacity ve výrobě by byly mnohem méně naléhavým problémem, kdyby čínská ekonomika skutečně rostla pětiprocentním tempem.
Silným motorem růstu byl v loňském roce zpracovatelský průmysl, kde se výroba meziročně zvýšila o 5,8 procenta. Maloobchodní prodej spotřebního zboží meziročně stoupl o 3,5 procenta. Vývoz meziročně vzrostl o 7,1 procenta, dovoz o 2,3 procenta. Vývoz se prudce zvýšil díky tomu, že se firmy předzásobují, aby překonaly očekávané zvýšení cel na čínské zboží, které avizoval zvolený americký prezident Donald Trump.
Slabší spotřeba i deflační tlaky
Čínská ekonomika se potýkala se slabšími spotřebitelskými výdaji a z toho plynoucími deflačními tlaky, protože její zotavení po pandemii covidu-19 ochablo a sektor nemovitostí, kdysi hlavní pohon ekonomické aktivity, se dostal do útlumu.
Vládnoucí komunistická strana loni zavedla řadu stimulačních opatření a zvýšila mzdy milionům státních zaměstnanců, aby podpořila domácí poptávku. Podle některých ekonomů ale musí tyto postupné kroky doprovázet širší strukturální reformy, které zvýší produktivitu a sníží závislost na stavebnictví a výrobě na vývoz.
Ekonomický výhled Číny v letošním roce komplikuje Trumpův návrat do Bílého domu, který slibuje zavést vůči Pekingu přísnější hospodářská omezení. Čínští vývozci očekávají, že vyšší cla budou mít mnohem větší dopad, než v době Trumpova prvního funkčního období.
Očekávají také, že se urychlí přesun výroby do zahraničí a že se dál sníží zisky, což bude mít negativní dopady na pracovní místa a na investice soukromého sektoru. Peking proto plánuje upřednostnit domácí spotřebu.