Bývalý ředitel skupiny CEFC, Jie Ťien–ming, byl v únoru 2018 zatčen a hongkongský deník South China Morning Post s odvoláním na čtyři dobře informované zdroje napsal, že se tak stalo na přímý pokyn generálního tajemníka čínských komunistů a prezidenta Si Ťin–pchinga.
Čínská ekonomika rostla loni nejpomaleji za 28 let. I kvůli obchodní válce s USA |
V říjnu čínská státní televize CCTV uvedla, že Jie Ťien–ming figuruje v rozsáhlém korupčním procesu, ve kterém je souzen někdejší nejvyšší představitel čínské komunistické strany v provincii Kan-su. Kdy celá kauza tajemného pana Jie, jehož časopis Fortune zařadil v roce 2016 na druhé místo seznamu čtyřiceti nejvlivnějších mužů světa pod čtyřicet let, skončí, předpovídat nelze.
Ztrácí se procento miliardářů
Osud, jaký potkal Jie Ťien–minga, není ale v Číně ničím výjimečným. Do problémů se zákonem se dostala řada bohatých a vlivných podnikatelů. Někteří z nich též zmizeli jako Jie a teprve se čeká na rozuzlení jejich příběhu, jiní si již odpykávají dlouholeté tresty ve vězení.
Analýza poradenské firmy Hurun tvrdí, že za mřížemi končí zhruba jedno procento čínských miliardářů. A to hlavně kvůli úplatkářství, zpronevěře nebo dalším hospodářským deliktům. Největší skupinu hříšníků tvoří realitní magnáti, za ní následuje skupina podnikatelů ve finančních službách. Jiná studie, kterou zpracovali čínští akademici a na niž se odvolávala v roce 2012 televize BBC, tvrdí, že až sedmnáct procent Číňanů figurujících na žebříčku nejbohatších, je obviněno, vyšetřováno nebo zatčeno. Není proto divu, že seznamy miliardářů se v Číně označují jako žebříčky smrti. Podle údajů společnosti Wealth–X žilo v roce 2017 v Číně 338 dolarových miliardářů.
Tvrdé tresty pro podnikatele
Připomeňme dvě doposud nejznámější kauzy spojené s čínskými miliardáři. Loni poslal čínský soud zakladatele a bývalého šéfa pojišťovny Anbang Insurance Group na 18 let do vězení. Wu Siao-chuej přiznal, že podvodně získal miliardy dolarů od investorů. Kromě vězení bude Wuovi zabaven také majetek v hodnotě 10,5 miliardy jüanů, v přepočtu 35,6 miliardy korun.
Wu založil Anbang v roce 2004. Firma se postupně rozrostla ve společnost s více než 30 tisíci zaměstnanci a 35 miliony klienty. Poskytovala služby od životních pojistek, bankovnictví, správy majetku a pronájmů po makléřský servis. Před šesti lety koupila kultovní newyorský hotel Waldorf Astoria či Strategic Hotels & Resorts, oba od privátní finanční skupiny Blackstone.
Kanadsko-čínský podnikatel, miliardář Siao Ťien-chua, zase zmizel začátkem roku 2017 z hongkongského hotelu Four Seasons. Siao je nyní v domácím vězení v Číně, a to kvůli údajné manipulace s akciemi a úplatkářství. Nyní čeká na soud. Jmění Siao Ťien-chua, který stál v čele skupiny Tomorrow Group podnikající v pojišťovnictví, ale také s nemovitostmi, uhlím i cementem, se odhaduje na šest miliard dolarů. Je spojován s obchody a investicemi nejvyšších čínských politiků.
Nekonečný seznam
Výčet čínských miliardářů, kteří se dostali do problémů, by mohl dále pokračovat. Všichni, vedle značného jmění, se mohli chlubit kontakty do nejvyšších politických pater.
Je český byznys v Číně ohrožen? Pro Kellnerovu banku a Škodu je asijská velmoc největším trhem |
Nezřídka tak bohatí podnikatelé, pokud upadnou v nemilost, s sebou stáhnou i vlivné úředníky. Za vlnou zatýkání bohatých osob v Číně je tažení proti velkým „krokodýlům“. Za ty jsou označováni agresivně podnikající oligarchové a konglomeráty. Peking povzbuzuje prokurátory, aby věnovali pozornost zvláště korupčnímu chování.
Protikorupční tažení, o kterém čínský prezident hovoří od roku 2012, nepostihuje ale jen majetné. Deník China Daily uvedl, že za korupci bylo potrestáno více než 620 tisíc lidí, včetně 51 provinčních představitelů a ministerských úředníků. Díky protikorupční kampani se jenom vloni vrátilo do státní kasy přes 520 milionů dolarů.
