V zalesněném slovenském pohoří Malé Karpaty, v oblasti mezi Pezinkem a Pernekem, asi 15 km od Bratislavy sovětští inženýři v 80. letech poprvé objevili bohaté ložisko antimonu, strategické suroviny pro východní blok. Oblast Pezinku měla však dlouhou hornickou tradici už od středověku, těžilo se zde zlato i pyrit.
Uskutečnily se zde geochemické průzkumy, hlubinné vrty i ražba průzkumné štoly. Po pádu železné opony však těžba skončila a štola dlouhá téměř 1,7 kilometru zůstala opuštěná. Nikdy se tak nerozjela velká průmyslová těžba. Oblast Trojárová se pak budovala ještě v 90. letech ze státních peněz a později do projektu vstoupil německý investor. Ten ale údajně nedokončil financování a práce na těžbě se zastavily dřív, než se dostala do nejbohatší části ložiska.
K čemu se hodí antimon?Antimon je dnes poměrně „nenápadný“, ale strategicky velmi důležitý kov. Nejvíc antimonu se používá ve formě oxidu antimonitého jako přísada zpomalující hoření v plastech, kabelových izolacích nebo elektronice. Antimon výrazně zpevňuje olovo, proto se používá například v bateriích, střelivu, nebo některých ložiscích. Dnes je antimon „kritickou surovinou“. především ve zbrojním průmyslu. Používá se v tvrdých slitinách pro střely, v roznětkách a v některých typech výbušnin. |
Nynější majitel oblasti, kanadská společnost Military Metals Corp, se chce k těžbě vrátit. Prezentuje tento projekt jako příležitost pro Evropu, jak si zajistit přístup k tomuto vzácnému kovu používanému ve vojenské technice. Její snahy však zatím narážejí na problémy s financováním i chybějící politickou vůli.
Evropská unie tak i proto dál zůstává závislá na dodávkách této strategické suroviny z Číny, která díky tomu získává významnou geopolitickou výhodu, upozorňuje agentura Bloomberg.
„Členské státy Evropské unie stále váhají spojit síly a investovat do těžby a zpracování strategických surovin mimo své hranice, přestože geopolitická situace to jasně vyžaduje,“ řekla pro agenturu Bloomberg analytička Sabrina Schulzová. Dodala, že pro evropské firmy je největším problémem především financování podobných projektů.
EU zaostává i za americkou vládou
Peking přitom už loni zavedl výrazná exportní omezení na kritické nerosty a vzácné zeminy. Ani to však Evropskou unii nepřimělo k zásadnější změně svého přístupu. Aktivněji na situaci reagují alespoň Spojené státy, které začaly masivně investovat do těžby strategických surovin i mimo své území. Americké firmy uzavírají partnerství po celém světě, aby si zajistily stabilní a dlouhodobé dodávky klíčových surovin. Činí se také americká vláda, která už podpořila obnovení antimonového dolu v Severní Makedonii.
Evropská komise sice už v roce 2023 přijala zákon o kritických surovinách, který stanovuje cíle pro těžbu i zpracování strategických materiálů. Zaměřuje se však především na lithium a další suroviny důležité pro bateriové technologie. Na některé další strategické komodity ale Evropská unie podle kritiků stále zapomíná, a to včetně již zmíněného antimonu, ale také germania či gallia.
Kanadská firma evropský přístup kritizuje
Kanaďané argumentují i tím, že pokud by se těžbu podařilo opět rozjet, bylo by možné pokrýt až třetinu roční evropské spotřeby antimonu, tedy zhruba šest tisíc tun ročně. Firma zároveň plánuje vybudovat i navazující zpracovatelskou kapacitu, aby Evropa nemusela surovinu vyvážet do Asie k rafinaci.
Problémem je, že společnost Military Metals Corp nedokáže projekt rozjet bez finanční podpory. Potřebuje investory, průmyslové partnery i dlouhodobé odběratele. Evropská unie však zatím žádnou konkrétní podporu nenabídla. „Evropě chybí schopnost jednat,“ tvrdí předseda společnosti Military Metals Corp Thomas Hüser.
Evropské státy navíc stále váhají se zavedením cenových garancí, které už producentům strategických surovin nabídly Spojené státy. Ty mají firmám zajistit minimální výkupní ceny, aby je z trhu nemohla vytlačit levnější čínská konkurence. „Evropská surovinová strategie je odtržená od průmyslové reality. Je pomalá a roztříštěná,“ uzavřel pro agenturu Bloomberg Thomas Hüser.



















