Aerolinky západních zemí začaly v posledních měsících omezovat počet svých linek do Číny, jejichž obnovení nastalo teprve před zhruba rokem. Analytici se domnívají, že důvodem vlažné poptávky je mimo jiné pokles čínské ekonomiky, píše portál CNN.
K vlažné poptávce se navíc připojuje i geopolitická nestabilita, které negativně poznamená hospodaření většiny aerolinek. S trvající ruskou válkou na Ukrajině se letecké společnosti potýkají s vyššími provozními náklady i s prodlouženou dobou letu, neboť se musejí vyhýbat ruskému i ukrajinskému vzdušnému prostoru. S tím samozřejmě souvisí i cena letenek.
Malé a nezajímavé marže
Část západních aerolinek se proto v porovnání s čínskými konkurenty momentálně potýká s mnohem menšími maržemi. K tomu se připojují i dlouhodobé preference čínských pasažérů, kteří západní dopravce po pandemii příliš nevyhledávají. Mnohem raději si totiž zakoupí letenku u domácí společnosti, u které si mohou být jisti, že se na palubě setkají s čínsky mluvící posádkou.
„Západní letecké společnosti neobnovily své spoje do Číny tak rychle jako ty čínské znovuotevřely své trasy na Západ. Nyní zahraniční aerolinky vidí spoustu jiných ziskovějších příležitostí než právě Čínu,“ komentuje situaci Steve Saxon, analytik poradenské společnosti McKinsey.
Příkladem takové letecké společnosti je Delta Air Lines, která pro CNN potvrdila, že před pár dny mimo jiné odložila své plány na obnovení pravidelné linky mezi Los Angeles a Šanghají, údajně kvůli pomalejšímu oživení poptávky po cestování. Následně se přidaly i Virgin Atlantic, které se rozhodly pozastavit pravidelnou linku mezi Šanghají a Londýnem.
Číňané využívají ruský vzdušný prostor
Ačkoli západní letecké společnosti se kvůli sankcím ruskému vzdušnému prostoru vyhýbají, těch čínských se toto omezení netýká. Krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajině se totiž čínští i ruští političtí představitelé dohodli na takzvaném partnerství bez hranic, díky němuž mají čínské aerolinky možnost využívat kratší trasy do Evropy či Severní Ameriky přes rozsáhlý ruský vzdušný prostor.
„Rozdíl se podepisuje i na době letu, který v krajním případě může celkovou trasu třeba mezi některými evropskými a asijskými městy prodloužit až o tři hodiny,“ domnívá se Saxon.
„Let evropské letecké společnosti v porovnání s čínskou může navíc stát o dalších 8 až 10 tisíc dolarů (až 230 tisíc korun) za palivo víc, když se doba doletu prodlouží o dvě hodiny. Lidé neradi tráví svůj čas na palubě letadel,“ doplňuje Saxon.
Nemožnost využití ruského vzdušného prostoru se o něco méně dotýká linek mezi čínskými a americkými městy. Tyto trasy však podléhají pečlivě vyjednaným dohodám. V současné době USA a Čínu obsluhuje 50 zpátečních letů týdně. Ještě před vypuknutím pandemie covid-19 to byl zhruba trojnásobek. Důvodem je, že oba státy vedou ničivou obchodní válku, která se negativně podepisuje na vzájemných vztazích v širším měřítku, uzavírá CNN.
