Italská společnost CNH, kterou kontroluje rodina Agnelli, loni vyjednávala o prodeji značky Iveco čínské státní automobilce FAW Group. Číňané byli ochotni zaplatit sumu přesahující tři miliardy eur. Slibně vyhlížející námluvy ale zkrachovaly. Některé zdroje uváděly, že důvodem byla nízká cena, jiné poukazovaly na možné obavy čínské strany z kritiky, že se snaží k nákupům využít pandemie. Nyní se ale zdá, že vše bylo zapomenuto a vyjednávání o prodeji Iveca opět probíhají.
Případ Iveco dává přesný obrázek o tom, jak se loni vyvíjely přímé čínské zahraniční investice. Hodnota uzavřených obchodů meziročně výrazně poklesla. Dle ekonomů ale čínské zahraniční investice dosáhly v roce 2020 svého dna a letos je čeká růst. V Česku se loni čínské investice oproti roku 2019 zvedly, i tak ale zůstávají zanedbatelné.
  |
Pandemie a čínská opatrnost
Dle studie, kterou vypracovaly poradenské společnosti Baker McKenzie a Rhodium Group, poklesly loni přímé čínské zahraniční investice celosvětově o 45 procent na 29 miliard dolarů. Jde o nejnižší sumu od roku 2008. Rekordním byl rok 2017, kdy čínští investoři utratili v zahraničí 139 miliard dolarů. I Evropa, co se týká čínských zahraničních investic, loni zaznamenala meziroční pokles, a to o 44 procent. Proinvestováno bylo v rámci celé Evropy 7,5 miliardy dolarů. Důvodů tak razantního propadu je několik.
„Určitě se podílela pandemie, Číňané jsou opatrní investoři a potřebují si osahat terén, což jim covid velmi znesnadnil,“ vysvětluje sinolog a právník Vít Vojta. „Vedle toho se dost významně měnila i vnitřní regulace čínského trhu a odchozích investic,“ dodal. V řadě zemí též sílí averze vůči čínskému vlivu a zvyšuje se geopolitické napětí. Paradoxem je, že Čína se loni stala největším příjemcem zahraničních investic. Přilákala rekordních 163 miliard dolarů.
Ekonomové očekávají, že vloni dosáhly čínské zahraniční investice dna a letos dojde v jejich vývoji k obratu. „Myslíme si, že rok 2020 pravděpodobně představuje dno pro čínské zahraniční investice, pokud se zmírní politické a makroekonomické protitlaky,“ tvrdí Michael DeFranco, globální šéf fúzí a akvizic ve společnosti Baker McKenzie. A dodává: „Obchodní pobídky pro čínské společnosti, aby investovaly na evropských a severoamerických trzích, zůstávají silné.“
Vojta poukazuje na to, že rychlost růstu přestává být v Číně klíčovou veličinou. „Jde se do náročnějšího vývoje a výroby a strategicky se připravují větší vstupy do globálních dodavatelských řetězců. Takže to můžeme považovat za čínské nadechnutí se, rozvahu před trochu jinak směřovanými investicemi,“ tvrdí Vojta. Je tedy pravděpodobné, že obdobně jako čínská FAW Group v Itálii budou příležitosti k zahraničním investicím hledat i další čínské podniky.
Atraktivní Německo
Z evropských zemí loni Číňané nejvíce investovali v Německu. Dle dat společností Baker McKenzie a Rhodium Group šlo o dvě miliardy dolarů. V tom je zahrnuta i největší čínská akvizice uzavřená loni v Evropě; firma Huazhu Group koupila za 720 milionů eur hotelovou síť Steigenberger. Miliardu dolarů investovali Číňané ve Francii, 780 milionů dolarů v Polsku a 719 milionů dolarů ve Švédsku. Pátá příčka patří Velké Británii, kam loni z Číny přiteklo 430 milionů dolarů.
I když se přímé čínské zahraniční investice směřující z Číny do Česka dostaly v posledních letech do popředí pozornosti médií, stalo se tak spíše kvůli politice než kvůli jejich objemu. Jak vyplývá z dat ČNB, přiteklo k nám loni z Číny téměř 2,7 miliardy korun, v roce 2019 to bylo 915 milionů korun.
„Český trh není prioritním trhem čínských investorů, potenciál zisku tu není velký. Atraktivní tu může být vývoj a jeho aplikace, poloha a provázanost s německým trhem a obecně technologické dovednosti, využitelné například v certifikačních procesech a subdodávkách pro čínské projekty v Evropě,“ říká Vojta s tím, že vlna sinofobie, která je v českém prostředí poslední dva tři roky cítit, nám rozhodně na přitažlivosti nepřidává.
Přes agenturu CzechInvest bylo loni přislíbeno čínskými subjekty investovat v Česku 881 milionů korun a vytvořit 173 pracovních míst. „Často existuje rozdíl mezi tím, co investoři – to platí obecně pro jakoukoliv zemi – uvádějí na začátku projektu, a tím, jak se investiční projekt vlivem nejrůznějších faktorů vyvíjí,“ upozorňuje mluvčí agentury Jana Kohoutová. Dodává, že projekty jsou obvykle dlouhodobou záležitostí a investice bývají rozložené do několika let.
CzechInvest se obecně při získávání přímých zahraničních investic zaměřuje na zpracovatelský průmysl, technologická centra, strategické služby a centra vědy a výzkumu. „Naopak neevidujeme například služby, retail či obchod,“ upřesňuje Kohoutová. A potvrzuje, že od roku 2015 agentura eviduje mírné zvýšení zájmu čínských investorů investovat v Česku.
„Čínské investice obecně směřují nejvíce do oblasti výroby motorových vozidel, elektronického průmyslu, kovodělného a kovozpracujícího průmyslu,“ konstatuje Kohoutová. Historicky vyšší a větší počet investic z Asie do Česka proudil z Japonska a Jižní Koreje.
