Evropský parlament přerušil proces ratifikace jen pár dnů poté, co americký Nejvyšší soud informoval veřejnost o pozastavení Trumpových cel. „Chceme jasně vědět, že Spojené státy budou nastolenou dohodu skutečně dodržovat,“ uvedl pro Bloomberg šéf výboru pro mezinárodní obchod v Evropském parlamentu Bernd Lange.
Ten zároveň uvedl, že europoslanci chtějí získat podrobnější informace také od Evropské komise, která má obchodní politiku Evropské unie na starosti. Následně se má Evropský parlament sejít 17. března, kdy se rozhodne o tom, zda ratifikační proces obchodní dohody bude obnoven, či ne. V ideálním případě k ratifikaci mohlo dojít na konci března.
Počínání europoslanců kritizuje Evropská komise
Evropské komisi se ale nelíbí, že europoslanci celý proces brzdí. Podle Bruselu by to mohlo vyvolat další spory s administrativou prezidenta Trumpa. Napětí navíc roste poté, co americký prezident pohrozil Španělsku přerušením veškerého obchodu. Madrid totiž Washingtonu neumožnil využít španělské vojenské základny při amerických útocích proti Íránu.
Trump zároveň řekl, že může i zcela zastavit dovoz španělského zboží do USA. Ani tato slova ale nevedla k tomu, aby španělský premiér Pedro Sánchez změnil názor. „Nebudeme spolupachateli něčeho, co jasně škodí světu a je v rozpočtu s našimi zájmy a hodnotami,“ uvedl v reakci na Trumpa španělský premiér.
Pokud by se Trump přece jen rozhodl zavést embargo na španělské zboží, je otázkou, jaké důsledky na by toto rozhodnutí mělo. Španělsko je totiž součástí Evropské unie, která má obchodní politiku celé sedmadvacítky na starosti. „Jakákoliv hrozba vůči jednomu členskému státu je i hrozbou pro celou Evropskou unii,“ tvrdí eurokomisař pro průmysl Stéphane Séjourné.
Dohoda je výhodnější pro USA
Součástí vyjednané americko-unijní obchody dohody jsou nulová cla na většinu dováženého amerického zboží do Evropské unie. Na druhé straně Evropská unie souhlasila s tím, že její dovoz do USA bude podléhat dodatečnému 15procentnímu clu.
Unijní eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič tehdy uvedl, že alternativa k uzavřené dohodě by byla obchodní válka s mimořádně vysokými cly a politická eskalace. I proto byla Evropská unie ochotna ustoupit. „To by ohrozilo pracovní místa, růst a podniky na obou stranách Atlantiku,“ uvedl Šefčovič.
Unie se v dohodě zavázala i k nákupu amerického zkapalněného zemního plynu, ropy a produktů jaderné energie v hodnotě 750 miliard dolarů (15,8 bilionu Kč) do roku 2028. Evropské podniky mají rovněž investovat 600 miliard dolarů do strategických sektorů v USA do roku 2028.
Dohoda zahrnuje i spolupráci v oblastech jako umělá inteligence, kybernetická bezpečnost nebo ochrana technologií. Obě strany se zavázaly ke snižování takzvaných netarifních překážek a ke vzájemnému uznávání standardů v různých průmyslových odvětvích, uzavírá Bloomberg.
