Lidovky.cz: Ceny od covidu kumulativně vzrostly asi o 30 procent. Nemálo lidí stále čeká, že se vrátí na úroveň před pandemií, protože ten vzestup nebyl normální. Co si o tom myslíte?
V některých případech, jako třeba u elektřiny či plynu, se může ukázat, že byly ceny přestřelené. Takže se mohou o něco snížit. Ale že by se ceny jako celek vrátily na předcovidovou úroveň, v to doufat nelze.
Inflace, o jejíž udržení na uzdě se stará centrální banka, vyjadřuje tempo růstu cen, nikoliv cenovou hladinu. Inflace se snížila na náš dvouprocentní inflační cíl a podstatné je, aby se na tomto cíli udržela. To je smysl naší měnové politiky.
Pro domácnosti je v souvislosti se spotřebitelskými cenami důležité, že se v Česku obnovil růst reálných mezd, který se udrží i v příštím roce. Pro letošek počítáme se sedmiprocentním růstem mezd.
Lidovky.cz: Statistiky potvrzují, že se na vzestupu cen výrazně podílel růst ziskových marží firem. To odráží přesvědčení výrobců a obchodníků, že zákazníci jejich cenu akceptují. Nyní už ale lidé nemají covidové extra úspory a jejich ochota se jistě snížila. Co tedy drží marže vysoko?
Recese, jíž jsme si prošli a která fakticky končí, byla netypická. Během krizí marže či zisky obvykle klesají. Tentokrát vzrostly, zatímco reálné mzdy klesly. Příčina známá není.
K podobnému vývoji, i když méně výraznému, došlo také ve zbytku Evropy. Možným vysvětlením je patrně koncentrovanější struktura maloobchodního trhu v Česku, umožňující větší oligopolistické zisky než v zahraničí.
Dalším faktorem mohlo být to, že jsme nechali hodně vyrůst ceny energií. Jiné země ceny zastropovaly. Náš přístup vedl ke zvyšování marží výrobců a zřejmě i distributorů energií. Nyní ale marže klesají, protože byly přestřelené, a reálné mzdy mohou díky tomu na pozadí dvouprocentní inflace růst. Dohánějí ale to, co zanedbaly v předchozích letech, a rostou tak o něco rychleji než produktivita práce.
