„Předpokládám, že se k debatě o sazbách vrátíme již na příštím jednání. A kolik těch zvýšení bude si netroufnu spekulovat, protože situace je stále rozkolísaná. Ale že k nějakému zvýšení letos dojde, jsem přesvědčen, a že zahájíme tu cestu k normálnějším úrokovým sazbám, jsem také přesvědčen,“ uvedl Rusnok. Dále k tomu řekl, že se zmírnila nejistota, kdy se zvyšování úrokových sazeb začít. „Není potřeba odkládat ten začátek,“ dodal.
Ve skutečnosti zažíváme pandemii, která naštěstí drtivou většinu obyvatel neohrožuje, říká bývalý guvernér ČNB |
Aktuální vývoj české i světové ekonomiky podle guvernéra naznačuje optimistický vývoj, který bude spojen s tlaky na růst cen. „Proto jsme také navýšili prognózu inflace na nejbližší půlrok,“ uvedl guvernér. To podle něj bude podpořeno i silným růstem spotřeby a dalších ekonomických aktivit. „Máme zde 200 miliard korun vynucených úspor,“ upozornil.
Celková průměrná inflace by podle ČNB měla činit letos 2,7 procenta a příští rok 2,4 procenta. V předchozí únorové prognóze přitom centrální banka odhadovala letos průměrnou inflací dvě procenta a příští rok 2,2 procenta.
Zároveň v nových odhadech centrální banka počítá letos s mírně silnějším kurzem koruny. Nově čeká letos průměrný kurz 25,70 Kč/EUR. V únoru odhadovala pro letošek 25,80 koruny za euro. V roce 2022 by pak podle nových odhadů měla koruna dále posílit na průměrných 25,10 Kč/EUR. Únorové odhady centrální banky ovšem počítaly ještě se silnější korunou na 24,90 Kč/EUR.
Nejistota a rizika ohledně nově odhadovaného vývoje ekonomiky bankovní rada vyhodnotila jako méně výrazná než v předchozích prognózách a považuje je za zhruba vyrovnané. Považuje za ně pozvolnější ústup pandemie a narušení fungování globálních výrobních a dodavatelských řetězců a jeho promítání do cen.
Ministerstvo financí v dubnové prognóze nechalo odhad letošního růstu ekonomiky na 3,1 procenta. Pro příští rok odhaduje především díky oživení soukromé spotřeby zrychlení tempa růstu ekonomiky na 3,7 procenta. Mezinárodní měnový fond čeká letos růst české ekonomiky o 4,2 procenta. Evropská komise počítá s 3,2procentním růstem.
„V druhém pololetí by musel být výkon ekonomiky neuvěřitelně velký, aby byl celoroční růst kolem tří procent. My to nyní neočekáváme. Na naše další uvažování to ale zásadní vliv nemá,“ uvedl Rusnok.
Rada také rozhodla o zrušení tříměsíčních operací na dodávání likvidity úvěrovým institucím, a to s okamžitou platností.
