Středa 24. července 2024, svátek má Kristýna
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Ekonomika

Bez růstu sazeb by inflace byla 25 procent a 30 korun za euro, odhadl Rusnok

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok (17. ledna 2017) foto:  Dan Materna, MAFRA

Pokud by ČNB nezvyšovala úrokové sazby, byla by nyní inflace podle guvernéra Jiřího Rusnoka minimálně mezi 20 až 25 procenty. „Kurz koruny by se navíc zřítil někam ke 30 korunám za euro,“ uvedl Rusnok na Diskuzním fóru ČNB na královéhradecké univerzitě.
  15:10

Poznamenal však, že jde z jeho strany o spekulaci, kterou si může dovolit jako „skoro emeritní guvernér“. Meziroční inflace v dubnu stoupla na 14,2 procenta a dostala se na nejvyšší úroveň od prosince 1993. Kurz koruny je nyní pod 25 korunami za euro.

Podle Rusnoka nemá cenu se ekonometricky zabývat počítáním, kde by inflace a kurz mohly být bez růstu úrokových sazeb. Na podporu svého vyjádření zmínil Estonsko, které je podle něj relativně stabilizovanou zemí eurozóny, má nulovou úrokovou sazbu, nemusí řešit vliv kurzu a inflaci má 19 procent.

Česko je podle něj nyní na hraně situace, kdy domácnosti, podniky a instituce budou kalkulovat s nějakou inflační přirážkou. „S takovou inflací se pak bojuje velice těžko,“ řekl. Uvedl, že podniky v poslední době, všude kde to jde, bez pardonu promítají zvýšené náklady do svých výstupů, protože již nevěří tomu, že se inflace rychle vrátí do koridoru cenové stability. Vytvářejí si tím podle guvernéra jištění dopředu, aby se jejich finanční situace dramaticky nezhoršila.

Rusnok připomněl, že vliv úrokových sazeb na inflaci se projeví nejdříve po roce. První zvýšení sazeb se odehrálo loni v červnu, a to o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta. „Za čtvrt, půl roku, pokud nepřiletí nějaké další černé labutě, uvidíme snižování inflace z toho, bohužel, vysokého vrcholu,“ řekl guvernér.

Na příštím zasedání bankovní rady k úrokovým sazbám se podle něj nebude řešit snižování sazeb. „Debata bude podle mě o tom, o kolik je zvýšit,“ řekl. Nechtěl spekulovat, jak by sazby mohly růst. Na dotaz z publika odmítl, že by ČNB bez patřičných prognóz „nabírala“ zvyšování sazeb dopředu.

Ředitelka odboru měnové politiky a fiskálních analýz ČNB Dana Hájková uvedla, že kdyby sazba zůstala na 0,25 procenta, představovalo by to extrémně uvolněnou měnovou politiku ve výrazně inflačním prostředí. Nyní základní úroková sazba činí 5,75 procenta, což je nejvyšší hodnota od roku 1999.

„Inflace by byla vysoká, kurz by byl slabší a ještě by přiživil vyšší inflaci. A výrazně by přiživila inflaci nedůvěra veřejnosti v centrální banku a v její schopnost vrátit inflaci na inflační cíl,“ řekla Hájková. Spočítat vývoj inflace bez zvyšování sazeb by podle ní teoreticky šlo, ale bylo by to velmi složité.

Rusnok ve funkci guvernéra skončí ke konci června. Nahradí jej dosavadní člen bankovní rady Aleš Michl. Ten je odpůrcem současného cyklu zvyšování úrokových sazeb, v sedmičlenné bankovní radě je s dalším členem Oldřichem Dědkem v tomto názoru v menšině. Michl po svém jmenování uvedl, že na prvním zasedání bankovní rady v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb beze změny.

Prezident Miloš Zeman jmenoval novým guvernérem ČNB Aleše Michla:

21. února 2013

Autoři: ,