Pro toto rozhodnutí byly ve čtvrtek všichni členové bankovní rady. Bankovní rada ČNB začala sazby snižovat v prosinci poté, co rok a půl udržovala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Nejprve ji snížila o 0,25 procentního bodu, následně v únoru a v březnu vždy o 0,5 procentního bodu. Cílem je podpořit výkon ekonomiky, kterou dusily vysoké sazby, jimiž banka tlumila inflaci.
„Vzhledem k udržení meziroční míry inflace na dvouprocentní úrovni inflačního cíle bylo snížení o půl procentního bodu v květnu považováno za nejpravděpodobnější. Na ekonomiku jako celek se změny začnou výrazněji projevovat nejdříve na konci letošního roku. Lze očekávat, že na červnovém zasedání bankovní rada mimo jiné zohlední i včerejší rozhodnutí Fedu a červnové rozhodnutí Evropské centrální banky,“ komentuje výsledky zasedání Jaroslav Ton, makroekonom a spoluzakladatel nemovitostního investičního fondu Salutem.
Americká centrální banka sazby na středečním zasedání ponechala beze změny. U Evropské centrální banky analytici čekají, že dojde ke snížení sazeb na jejím zasedání v červnu.
„Sazby budeme snižovat opatrně“
Snížení úroků na květnovém zasedání připustil už minulý týden v diskuzním fóru v Pardubicích guvernér centrální banky Aleš Michl s tím, že na dalších zasedáních už bude rada velmi opatrná. „Proces snižování sazeb může být kdykoliv přerušen či zastaven na stále restriktivních úrovních, nebude-li se inflace, a to zejména její jádrová složka, vyvíjet v souladu s predikcí,“ řekl Michl.
Inflace se sice aktuálně pohybuje u dvou procent, na něž bankéři míří, některé sledované položky, ale zdražují rychleji. Zejména jde o služby, které i letos zdražují výrazně víc než o cílová dvě procenta.
„Bankovní rada vidí mírná proinflační rizika. Inflace by se mohla vrátit do horního tolerančního pásma ČNB. Bankovní rada bude k dalšímu snižování sazeb přistupovat opatrně. Bude záležet na setrvalosti inflace, kurzu koruny, fiskální politice nebo domácí i zahraniční poptávce. Svou roli budou hrát i kroky ostatních centrálních bank,“ shrnul guvernér ČNB Aleš Michl.
Michl také představil čerstvou makroekonomickou prognózu centrální banky. Podle ní aktuálně růst mezd zpomalil na 6,3 procenta. „Z historického pohledu je to zvýšený růst, ale zatím se nenaplňuje riziko mzdově-inflační spirály,“ uvedl Michl.
Prognóza také čeká růst zahraniční poptávky. Ekonomika by podle prognózy měla růst o 1,4 procenta, příští rok o 2,7 procenta. Inflace se má podle bankéřů v následujících měsících mírně zvýšit zejména kvůli rostoucí ceně pohonných hmot. V průměru by ale měla být u 2,3 procenta za celý letošní rok.
Rizikem pro naplnění prognózy jsou podle Michla neukotvená inflační očekávání, vyšší růst ceny služeb, růst peněz v oběhu zejména kvůli většímu úvěrování nebo vývoj koruny, který by v případě jejího oslabování ústil ve zdražení dovozu.
Podle Matěj Nováka, zakladatele a šéfa platební společnosti EasyChange a člen představenstva České fintech asociace, bylo čtvrteční snížení sazeb na nějakou dobu poslední. „ČNB teď bude čekat na další inflační data a zároveň na data ohledně výkonu tuzemské ekonomiky,“ vysvětluje.
Koruna by podle něj měla upevnit své pozice a pohybovat se v pásmu 25 až 25,30 koruny za euro s tím, že velký vliv na kurz bude mít až zasedání ECB.
Naopak analytici Komerční banky předpokládají, že úroky bude o půl procenta ČNB stahovat i na dalších dvou zasedáních. „Pro červen a srpen očekáváme snížení opět o půl procentního bodu. Celková i jádrová inflace by měly do konce roku setrvat v tolerančním pásmu ČNB,“ předpokládá Martin Gürtler, analytik Komerční banky.
