„Naše rozhodnutí odráží výhled inflace. Po celý letošek by se měla pohybovat mírně nad dvěma procenty a příští rok se sníží k cíli. Přetrvávají ale proinflační rizika, která žádají restriktivní sazby,“ vysvětlil guvernér ČNB Aleš Michl s tím, že inflace přetrvává zejména ve službách. Rada podle něj svým rozhodnutím reflektuje také riziko odvetných cel pro USA, která by mohla zvýšit inflaci.
Rizikem pro dosažení inflačního cíle je podle guvernéra setrvalý růst cen služeb a potravin nebo zvýšené mzdové požadavky či fiskální politika. Proinflačním rizikem je také zvýšení množství peněz v ekonomice plynoucí z rostoucí úvěrové aktivity, zejména v souvislosti se zájmem o hypotéky. „Ujišťujeme, že naše kroky budou dostatečné pro udržení cenové stability,“ zdůraznil guvernér.
Na svém předchozím zasedání v únoru centrální bankéři své úroky snížili o čtvrt procentního bodu. Základní úrok tehdy klesl na 3,75 procenta. K poklesu došlo po prosincové pauze, kdy stejně jaky nyní bankéři úroky ponechali beze změny.
„Ve prospěch pauzy hovoří většina příchozích makro čísel od posledního zasedání. V první řadě jde o lehce vyšší lednovou i únorovou inflaci. Proinflačním překvapením byla i rychlejší mzdová dynamika na konci minulého roku,“ uvedl analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Dalším důvodem k opatrnosti podle něj spočívá v zahraničním vývoji, zejména riziko amerických cel na evropské výrobky nebo dopady očekávaného růstu obranných výdajů v Německu.
ČNB v době inflační vlny zvýšila základní úrokovou sazbu na sedm procent, s uvolňováním měnové politiky začala v prosinci 2023. Aktuální úroková sazba je na nejnižší úrovni od ledna 2022.
Nesnížení sazeb považuje za nešťastné Jaroslav Ton, spoluzakladatel realitní a investiční skupiny Salutem Group. „Rozhodnutí bankovní rady nereflektuje potřebu výraznější podpory hospodářského růstu. Ekonomika v loňském roce vzrostla o procento a investice zůstávají utlumené. Tímto krokem dává ČNB najevo, že jí víc záleží na inflaci, která je stále v jejím tolerančním pásmu, než na podpoře růstu ekonomiky. Sama přitom nedávno snížila odhad, jak rychle letos ekonomika poroste,“ upozornil Ton.
Hypotéky zlevňují pomalu, koruna posílila
Stabilní sazby nejsou příliš dobrou zprávou ani pro ty, kteří se chystají si vzít hypotéku. Úrokové sazby centrální banky sice nejsou jediným faktorem, který ovlivňuje cenu úvěrů, svůj vliv ale mají. „Sazby hypoték mírně klesají, nicméně prostor pro další pokles je omezený a ve střednědobém horizontu očekáváme spíše stagnaci sazeb. Navíc ceny nemovitostí dál rostou a trh naráží na limity nové výstavby. I proto doporučujeme zájemcům o nové bydlení s rozhodnutím příliš neotálet,“ shrnul Jiří Piluša, finanční ředitel developerské společnosti Neocity.
Co se týká kurzu koruny, tak trhy očekávaly, že k pauze ve snižování dojde. Z toho důvodu koruna začátkem týden posílila. „V nejbližších dnech očekáváme stabilní pohyb koruny v pásmu 24,80 až 25 korun za euro. Výraznější reakci lze očekávat spíše v případě vnějších impulsů, například nečekaného vývoje měnové politiky v eurozóně nebo USA, které by mohly tržní očekávání dočasně vychýlit,“ uvádí Matěj Novák, šéf platební společnosti EasyChange.
Další snížení? Možná už v květnu
Analytici předpokládají, že v letošním roce ČNB úrokovou sazbu ještě sníží, pokles ale podle nich už nebude výrazný. „ČNB nemusí se sazbami nikam pospíchat s ohledem na rizika a nejistoty dnešního ekonomického světa. Kromě toho, že hrozí vyostření celní války mezi EU a USA s inflačními důsledky pro domácí spotřebitele, pokračuje dál v tuzemsku svižný růst cen služeb. Energie, které dříve inflaci podporovaly, ji dnes vlastně krotí,“ shrnul Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas.
„Snížit sazby nicméně ČNB může třeba už v květnu, a to na základě nové prognózy. V té době bude jasné, jak se vyvinou vztahy mezi EU a USA a rovněž jisté podoby už nabude i evropská fiskální expanze, která časem může mít rovněž inflační důsledky,“ dodal ekonom.
