Vedle základní úrokové sazby snížila bankovní rada ve stejném rozsahu i lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, je nově 5,25 procenta. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, klesla na 3,25 procenta.
Podle guvernéra ČNB Aleše Michla pro rozhodnutí o snížení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu hlasovalo šest členů bankovní rady, jeden byl pro pokles sazeb o půl procentního bodu.
„Inflace se od začátku roku pohybuje poblíž našeho dvouprocentního cíle, v zemi tak přetrvává cenová stabilita. Boj s inflací ale nekončí. V dlouhodobém pohledu zůstává nastavení měnové politiky přísné,“ uvedl Michl na tiskové konferenci. Proces snižování sazeb podle něj může být kdykoliv zastaven nebo přerušen.
Uvolňování měnové politiky zahájila ČNB loni v prosinci, kdy v prvním kroku snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Předtím byly sazby rok a půl v neměnné výši sedmi procent. Letos v únoru ČNB snižování sazeb zrychlila, když sáhla k poklesu o půl procentního bodu, stejný krok následně třikrát zopakovala. V srpnu ČNB uvolňování měnové politiky zpomalila, když se vrátila k úpravám sazby o čtvrt procentního bodu.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.
„Logický krok“
„Další snížení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu je v prostředí zatím velmi ospalého růstu ekonomiky a stabilní inflace kolem inflačního cíle logickým krokem centrální banky, byť z pohledu podnikatelského sektoru možná příliš opatrným. Na trhu totiž zatím vidíme jen pomalý návrat českých firem k jejich předcovidovému investičnímu apetitu, a to navzdory stále velmi vysokým úrokovým sazbám,“ uvádí Daniel Janeček ze strategického poradenství PwC.
Do konce roku očekává další uvolňování měnové politiky, které podle něj díky rychlejšímu tempu zlevňování úvěrů přispěje k vyšší investiční aktivitě firem a v příštím roce k predikovanému oživení české ekonomiky.
„Centrální banka dnešním rozhodnutím potvrdila, že hodlá pokračovat v postupném uvolňování měnových podmínek, přičemž snížení sazeb o 25bb představuje široce očekávaný krok, se kterým počítala i naše prognóza,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Vít Mikušek
„Analytický aparát ČNB očekával v současném i nadcházejícím čtvrtletí o něco pozvolnější pokles sazeb, naše prognóza však vzhledem k vyváženým rizikům cenové stability očekává, že snižování úrokových sazeb bude pokračovat ve stejném rozsahu i na následujících zasedáních. Základní sazba by tak do konce roku mohla klesnout až na 3,75 procenta,“ dodal.
ČNB využila prostoru ke snížení sazeb, který vytvořila letos výrazně nižší inflace, upozornil analytik Banky Creditas Petr Dufek. Připomněl, že aktuálně se inflace nachází blízko dvouprocentního cíle a zatím podle něj nic nenasvědčuje tomu, že by se u tohoto cíle neměla pohybovat i v příštím roce. Podle něj zároveň ČNB dala najevo, že nehodlá se snižováním sazeb zbytečně pospíchat, zvlášť ve světle negativních inflačních tendencí ve službách.
Hypotéky okamžitě nezlevní, míní experti
Podle expertů dnešní rozhodnutí České národní banky nebude znamenat okamžité zlevnění hypoték. „V současné chvíli jsou karty rozdány tak, že na trhu nevidím sílu, která by usilovala o nějaké snižování sazeb. O hypotéky je stále velký zájem, banky proto nic nenutí, aby sazby snižovaly,“ uvedl analytik OVB Allfinanz Michael Opočenský.
Připomněl, že banky tu nejsou proto, aby klientům zlevňovaly pořizování bydlení, ale slouží primárně k vytváření zisku svým akcionářům. Navíc má každá banka své specifické důvody, proč není ochotná zvýšit aktivitu v tomto směru, dodal.
Nyní tedy je na bankách, zda ještě nyní na poslední čtvrtletí zlevní své hypoteční sazby, které zatím ponechávají v průměru nad pětiprocentní hranicí, uvedla analytička společnosti FinGO Jana Vaisová. Banky jsou i přes snižování úrokových sazeb ČNB velmi opatrné a snižují své sazby jen v akcích a velmi opatrně, podotkla.
Snižování úroků, k němuž ČNB přistoupila od počátku letošního roku, se podle analytika Generali Investments Radomíra Jáče v české ekonomice začne naplno projevovat až počínaje prvním čtvrtletím příštího roku. U hypoték podle něj navíc platí, že na jejich sazbách se projevuje nejen vývoj repo sazby ČNB, ale také vývoj dlouhodobějších úroků na kapitálovém trhu, konkrétně vývoj výnosů státních dluhopisů.
„Není to tedy tak, že by úroky na hypoteční úvěry klesly hned a ve stejném rozsahu bezprostředně poté, co ČNB sníží své úrokové sazby,“ dodal Jáč.
