Pro snížení o čtvrt procentního bodu bylo pět členů, jeden byl pro stabilitu úrokových sazeb a jeden pro pokles o 0,50 procentního bodu.
Snížení o čtvrt procentního bodu analytici očekávali, stejným tempem centrální bankéři úroky snižovali i na předchozích dvou zasedáních. Odborníci nicméně nevylučovali ani ponechání úrokové sazby v nezměněné výši 4,25 procenta.
Bankovní rada začala sazby snižovat loni v prosinci poté, co rok a půl udržovala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Nejprve ji snížila o 0,25 procentního bodu, letos následovala čtyři dvojnásobná snížení. V srpnu bankovní rada uvolňování měnové politiky opět zpomalila.
Snižováním úrokových sazeb se snaží centrální banka rozproudit anemický růst tuzemského hospodářství. Například ministerstvo financí ve své predikci pro letošek očekává růst ekonomiky jen o 1,1 procenta. „Ekonomika potřebuje silnější stimul, který by výrazněji podpořil objem investic, zvýšil spotřebitelskou důvěru a poptávku. Zda snížení úrokových sazeb o 0,25 procenta přispěje k výraznějšímu růstu ekonomiky, zůstává otázkou,“ shrnul Jaroslav Ton, spoluzakladatel realitní a investiční skupiny Salutem Group.
Naopak vyčkat s dalším snižováním úrokových sazeb měla centrální banka podle finančního ředitele skupiny Redstone Jiřího Medřického. „Další snížení úrokových sazeb sice lehce povzbudí ekonomiku, ale inflace je stále rozkolísaná. Z toho důvodu by snižování úrokových sazeb bylo rozumné ještě oddálit,“ vysvětlil.
Vyšší úroky totiž brzdí množství peněz v ekonomice, protože domácnosti méně utrácejí, a úvěry zdražují, což tlumí inflaci. Ta v září překvapila odbornou veřejnost, když zrychlila na 2,6 procenta meziročně. Česká národní banka přitom za optimální považuje inflaci kolem dvou procent.
„Boj s inflací nekončí. Restrikce byla zmírněna, ale nastavení úrokových sazeb je dostatečně přísné. V příštích měsících bankovní rada čeká vyšší inflaci, a to kvůli růstu cen potravin. Inflace setrvá i ve službách. Rada bude proto postupovat s dalším snížením opatrně, případně snižování přeruší,“ vysvětlil Aleš Michl, guvernér ČNB.
Hypotéky zlevní až příští rok
Do ceny hypoték se podle Jaroslava Tona nižší úroky ze strany ČNB propíšou až v příštím roce. „Růstový trend objemu hypotečních úvěrů bude i tak nadále pokračovat, což podpoří růst cen nemovitostí,“ dodal.
Velký zájem o hypotéky je zároveň podle analytiků, s nimž redakce iDNES.cz již dříve o situaci mluvila, jeden z hlavních důvodů, proč hypotéky nezlevňují rychleji. „Se zvyšující se poptávkou musíme apelovat na zrychlení implementace stavebního řízení, jelikož jeho nepovedené spuštění může v čase odstartovat útlum rozvoje stavebního sektoru, což se může odrazit na celkové ekonomice i zhoršit již tak nevyhovující dostupnost nového bydlení a tím i akcelerovat růst cen nemovitostí,“ dodal Jiří Piluša, finanční ředitel developerské společnosti Neocity.
Podobně situaci vidí také Jan Šafanda, specialista na úvěry společnosti Finvox. „Aktuální snížení úrokových sazeb ČNB českým domácnostem v krátkodobém horizontu pravděpodobně žádné výhody na finančních produktech nepřinese. Hypotéky ani spotřebitelské úvěry už do konce roku nezlevní, protože banky mají zpravidla splněné letošní obchodní cíle,“ vysvětlil s tím, že naopak, může dojít ke snížení úroků na spořících účtech a tím pádem k nižšímu zhodnocování úspor domácností a jednotlivců. „Ke zlevnění úvěrů bude pravděpodobně docházet až v průběhu příštího roku, ale ani tam zatím nic nenasvědčuje tomu, že by byl pokles výrazný,“ dodal Šafanda.
Matěj Novák, šéf platební platební společnosti EasyChange, očekává, že úroky bude snižovat také Evropská centrální banka. Odhaduje, že by se kurz koruny vůči euru mohl stabilizovat v pásmu 25,35 až 25,50 za euro. „ECB bude snižovat sazby rychleji, než původně plánovala. Národní banky si totiž uvědomují, že je ekonomika eurozóny de facto na nulové výkonnosti a rychlejším snižováním sazeb se jí snaží rozhýbat,“ vysvětlil.
Střídání v radě
Listopadové měnově politické zasedání bylo posledním pro člena bankovní rady Tomáše Holuba, kterému po šesti letech končí mandát. Od prosince jej ve funkci vystřídá ekonom Jakub Seidler, který do ČNB přichází z pozice hlavního ekonoma České bankovní asociace.
Podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka by ale Seidler mohl mít na nastavení úrokových sazeb podobný názor jako odcházející Tomáš Holub, který se spíše přiklání k tomu, aby se úrokové sazby snižovaly co nejrychleji. „Spíše si myslím, že Seidler ho v tomto směru nahradí a bude také členem rady, který bude na nejbližších zasedání hlasovat pro rychlejší snižování úrokových sazeb,“ očekává.
Inflace mírně nad cílem
Česká národní banka představila také svou novou markoekonomickou prognózu. „Česká ekonomika roste jen pozvolna a je pod svým potenciálem. Poptávka domácností i ze zahraničí zůstává utlumená,“ uvedl Aleš Michl.
Letos ČNB čeká inflaci v průměru u 2,5 procenta za celý rok. Poblíž inflačního cíle ve výši dvou procent by měla být i příští rok. HDP vzroste o procento, v příštím roce o 2,4 procenta.
Proinflačním rizikem je podle guvernéra rychlý růst mezd, v dlouhodobém horizontu pak vyšší úvěrová aktivita.
„Naše kroky budou dostatečné k udržení cenové stability. Rada je připravená reagovat na rizika,“ ujistil guvernér.
