• schránka
  • Přihlásit Můj účet
Český rozhlas

Český rozhlas | foto: ČTK

Co všechno řekli kandidáti na šéfa Českého rozhlasu

Ekonomika
  •   18:18
PRAHA - Jako první se radě krátce po třetí hodině odpolední představil Peter Duhan, prozatímní programový ředitel rozhlasu pod Richardem Medkem, přechodným šéfem. Právě toho Duhan chtěl v případě zvolení za svého statutárního zástupce a ředitele programu. Chápe sebe a Medka jako "týmovou dvojici", každé rozhodnutí by s ním konzultoval.

"Příští období je obdobím krizovým," řekl Duhan k hospodaření. "Budeme čelit velmi dramatické situaci v příjmové oblasti. Zvýšení poplatků nepřichází v úvahu, budeme odkázáni na to, že budeme spořit interně. A je tu ještě stavba," připomněl stále ještě nedokončenou rekonstrukci sídelního komplexu na Vinohradské.

Za rozbujelé označil Duhan vedení rozhlasu, tak počet jeho stanic. "Je nutné začít u hlav," uvedl kandidát, odstranil by proto duplicitu řízení, kdy každá stanice má ředitele i šéfredaktora. "Vnímám jistou přezaměstnanost," uvedl také Duhan, plánuje přitom, že by instituce mohla hlavně v obslužných útvarech ušetřit 10 až 15 procent.

Kromě personálního auditu chce provést i audit programový – Duhan vidí překryvy v profilech jednotlivých stanic, třeba Šestky, Česka a Radiožurnálu – nebo třeba zformovat etický panel Českého rozhlasu, který by měly obsadit starší, zkušenější osobnosti zevnitř instituce.

Za šest let musíme ušetřit miliardu

Druhý vystupující Richard Medek slíbil poslušnost radním. "Pokud bych uspěl ve volbě, chápu Radu Českého rozhlasu jako orgán, který je z moci lidu a parlamentu dozorčím orgánem rozhlasu," uvedl na počátek svého vystoupení. Kladl by prý velký důraz na profesionalizaci vztahů mezi vedením a radou. "Nedělal bych žádné zásadní kroky bez toho, abych si je radou nechal schválit," slíbil přechodný šéf rozhlasu.

Na místo programového ředitele by jmenoval Petera Duhana a současně by radu požádal, aby ho schválila jako jeho statutárního zástupce. Další člověkem, který se na své pozici osvědčil, je podle Medka ředitelka zpravodajských stanic Hana Hikelová.

Do měsíce slíbil předložit změněné organizační schéma, které by zajistilo průhlednější strukturu řízení. Posílit chce pozici programového ředitele a zrušit funkce ředitelů celoplošných stanic. V čele každé by tak měl být jeden pracovník – šéfredaktor. "Český rozhlas má příliš mnoho ředitelů a příliš mnoho divizí. Zastavil bych extenzivní rozvoj," prohlásil Medek. Redukovat chce "některé činnosti, které nevyplývají ze zákona".

Český rozhlas se podle Medka do budoucna neobejde bez zpravodajsko-publicistické stanice mluveného slova. Dlouhodobým dluhem je, řekl, lepší profilace jednotlivých stanic.

"Za šest let musíme ušetřit jednu miliardu," varoval před schodkem. Jeden krok je podle něj uspořit na souběžném analogovém a digitálním vysílání, za další na nákladech jednotlivých divizí či outsourcingu činností, třeba autoprovozu. "Rozpočty se tvoří z roku na rok, v podstatě se nedělají jejich audity," přiblížil dosavadní chod podniku.

Medek odmítá šetřit na Symfonickém orchestru

"Padesát milionů ročně se bohatě imageově vrátí," odmítl jakkoliv šetřit na Symfonickém orchestru Českého rozhlasu. Padesát milionů za rok údajně stojí rovněž provoz internetového oddělení: "Rozhodně i tam se dá ušetřit. Souvisí to i s racionalizací a zvýšením efektivity digitálních stanic."

"V době, kdy se zvyšovaly rozhlasové a televizní poplatky (naposledy v roce 2005 – pozn. red.), rozhlas to podcenil, byl příliš slušný. Špatný by byl ředitel ten, který by se předem vzdával možnosti zkusit to," polemizoval Medek s názorem, že je momentálně nereálné čekat zvýšení koncesionářských poplatků za rozhlas.

Ty dnes činí 45 korun. Zvýšení o jednu korunu by se podle Medka promítlo přínosem 44 milionů korun ročně do rozpočtu instituce. "Dřív nebo později úsporná opatření dojdou. Kdyby se po šesti letech podařilo zvýšit poplatky o tři koruny, je to dobrý základ do příštích šesti let," míní přechodný šéf rozhlasu.

Uvažuje také o zřízení jakéhosi poradce pro politické zpravodajství, který by byl k dispozici mladším, údajně méně zkušeným redaktorům a byl by podřízený ředitelce zpravodajství nebo šéfovi programu.

Plánovaná stanice mluveného slova má podle Medka možné bohaté programové zdroje v Česku, v Šestce, částečně v Radiožurnálu a možná v Leonardu. Nejdřív je ale, jak řekl, třeba vyřešit umožnit existenci stanice zákonem. "První musí přijít legislativní příprava. Byla by to stanice nová, neboli nerušila by se žádná ze čtyřiadvacet hodin denně vysílajících celoplošných stanic, mohly by se využít kmitočty v rámci racionalizace kmitočtů," přiblížil Medek.

"Před námi nejsou zlatá léta. Ti lidé se s tím budou muset nějak vyrovnat. Vnímám, že nám posílí odbory, dřív nebo později vstoupí do hry," uzavřel Richard Medek odpovědí na otázku, zda je schopen odolat tlaku zaměstnanců, na něž úsporná opatření dopadnou. Podle Medka je ale Český rozhlas v lepší situaci, než veřejnoprávní média "támhle v Lotyšsku nebo v Polsku".

Aby se redaktoři slušně oblékali

Třetí a poslední vystupující, Jiří Mejstřík, působil nejklidněji ze všech tří kandidátů. Na úvod popřál "pevné nervy a hodně úspěchů" těm, kdo převratné změny v rozhlasu nakonec bude provádět.

Mluvil o důrazu, který klade na "corporate image". "Trpím, když se atomizuje rozhlas, když se jednotlivé složky prohlašují svým jménem, ačkoli existují jen v rámci Českého rozhlasu," uvedl. Během svého šéfování rozhlasu dbal by podle svých slov i na to, jak zaměstnanci rozhlasu chodí oblékaní či jak vystupují na tiskových konferencích. Už na počátku minulého desetiletí se prý staral, aby "třeba nechodili v krátkých kalhotách či sandálech bez ponožek".

Jiří Mejstřík by rád otevřel odbornou diskusi na téma redefinice veřejnoprávnosti. Dnes v době internetu a v době multiplikace vysílacích kanálů se podle něj "rozhlas se jakoby vrací zpátky do svých pozic a má opět být šanci být etalonem" slušnosti, pravdivosti nebo také čistoty jazyka.

Pochyby o účelnosti výdajů do digitálního vysílání měl i kandidát Mejstřík. "Nejsem přesvědčen o tom, že T-DAB je formát, který by se měl dnes nutně financovat," řekl. Něco jiného je podle něj formát DVB-T, který už svou roli plní – rozhlas v tomto standardu vysílá už déle společně s televizními programy.

V závěru se vyslovil spíše proti multimediálním projektům jako byla gorilí show Odhalení. "Nejsem si sám za sebe jako plátce poplatku jist, jestli jsem na to ochoten dávat peníze," uvedl Jiří Mejstřík.



Autor: Ondřej Aust Lidové noviny