„Meziroční růst cen zrychluje od loňského července, tedy již 8 měsíců v řadě. Nejvýraznější cenové nárůsty jsme zaznamenali u položek bydlení, dopravy a potravin,“ uvádí Jiří Mrázek, ředitel odboru statistiky cen ČSÚ.
Ceny elektřiny jsou podle statistického úřadu proti loňsku o 22,6 procenta vyšší, za zemní plyn se v únoru platilo o 28,3 procenta více než před rokem. Více se platí také za teplo a teplou vodu, vodné, stočné i tuhá paliva. Pohonné hmoty zdražily téměř o třetinu, automobily o 10,5 procenta.
Za mouku a cukr lidé letos v únoru platili o čtvrtinu více než loni, ceny másla vzrostly o 30 procent. Pečivo podražilo o 11,3 procenta, mléko, sýry a vejce o 8,8 procenta, zelenina o osm procent a nealkoholické nápoje o sedm procent. Ceny masa ještě v lednu meziročně klesly o 0,9 procenta, v únoru ale už byly vyšší o téměř dvě procenta. V restauracích a kavárnách lidé zaplatili o 14,1 procenta více než před rokem.
Ceny zboží úhrnem vzrostly o 12,0 procent a ceny služeb o 9,6 procenta.
Inflace ještě zrychlí
„V únorové inflaci však zatím nejsou obsaženy nové proinflační tlaky spojené se skokovým růstem cen řady komodit po vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině,“ upozorňuje hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
Tempo, s jakým se v Česku zvedají ceny, v nejbližších měsících ještě zrychlí. „Velmi silný růst inflace lze následně očekávat v březnu a to s ohledem na prudký růst cen ropy a zemního plynu na světových trzích a tím pádem i pohonných hmot. Slabší byl navíc i kurz koruny. Pravděpodobnost, že se v březnu s meziroční inflací dostaneme významně nad 12 procent, je velmi vysoká,“ říká analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Únorová inflace nad očekávání o téměř 1 procentní bod
11,1 % yoy
přitom většina proinflačních faktorů po ruské agresi na Ukrajině nás teprve čeká.. https://t.co/6kfa0vJqfM
Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč upozorňuje, že nejen pro českou ekonomiku, ale i pro Evropu se obecně rýsuje stagflační scénář, kdy vysoké ceny energií a zřejmě i potravin potáhnou inflaci nahoru, zároveň ale budou mít nepříznivý vliv na reálné disponibilní příjmy v ekonomice, a tím na celkový výkon ekonomiky.
„Za celý rok 2022 bude průměrná inflace s veškerou pravděpodobností dvouciferná, tedy nad úrovní deseti procent, a to i při předpokládaném zmírnění meziroční inflace v letošním druhém pololetí,“ uvádí Jáč.
Růst úrokových sazeb
Podle Seidlera Česká národní banka patrně koncem března dále zvýší své úrokové sazby.
„Pro ČNB představuje dnešní číslo další proinflační riziko a spíše potvrzuje scénář, že ČNB ještě mírně zvýšit sazby k 5% úrovni. Včerejší vyjádření guvernéra Rusnoka bylo sice ve směru, že zatím nemůže další růst sazeb v březnu potvrdit, trh je však v tuto chvíli na základě vývoje tržních sazeb přesvědčen, že sazby v březnu vzrostou na 5 % a poté by se mohly jít i mírně nad tuto hranici,“ říká Jakub Seidler.
Podobně hovoří i ekonom Komerční banky Martin Gürtler. „Centrální banka bude podle nás muset reagovat dalším zvyšováním úrokových sazeb. Dosud jsme očekávali, že na březnovém zasedání zvýší sazby o čtvrt procentního bodu, nyní si však myslíme, že to bude spíše o půl procentního bodu,“ míní.
„Navíc rizika jsou podle nás vychýlena k možnosti ještě vyššího zvýšení sazeb. Vrcholu pravděpodobně sazby dosáhnou nad 5 % a s jejich poklesem bude nejspíše centrální banka muset počkat až do příštího roku,“ doplňuje Gürtler.
