„Radiožurnál poslouchám ráno a případně v autě a rotace některých neuvěřitelných songů mě šokuje. Každopádně píseň, která mě vždy ale opravdu donutí přeladit, je 'Psi sa bránia utokom' Petera Nagye,“ napsal v reakci na anketu serveru Lidovky.cz Mirek Urban. Mezi jeho další „favority“ patří také tuzemská kapela Turbo s písní "Chtěl jsem mít".
Posluchači si často stěžují na převahu písní z osmdesátých let. Také další příspěvek do hitparády hrůzy pochází z této dekády.
ČTĚTE VÍCE: |
„Jako naprosto nejhorší píseň, při které se mi v kapse otevírá pomyslná kudla, považuji skladbu 'Live is life' od rakouské skupiny Opus z poloviny 80. let. Už tenkrát byla s prominutím blbá, i když se nějakou dobu z nepochopitelných důvodů držela v žebříčkách hitparád,“
Radiožurnál vysílá ale ještě starší kousky. Mezi často hrané skladby patří i legendární hit dua Simon a Garfunkel z roku 1965 The Sounds of Silence, který už nemůže vystát Miroslav Žouželka z Prostějova.
Myslíte si, že Radiožurnál po drtivé kritice zlepšil hudební dramaturgii?
„Štve mě, že Radiožurnál hraje dokola i silné skladby, které se podle mě do vysílání nehodí (třeba Mišíkovy Večernice a Stříhali do hola) a moje dřívější favority mi tím omíláním zprotivili. Posvátné jsou pro mě třeba We´re the champions od Queen – to mám spojeno s předáváním zlata ve sportu,“ píše čtenář Vít.
I domácí interpreti dokážou koncesionáře Radiožurnálu pěkně namíchnout. Pravidelný posluchač si zajisté všiml zvláštní záliby hudebního dramaturga k dvacet let staré písni Lucie Bílé "Útěk" z filmu Requiem pro panenku nebo milostné písně "Ještě, že tě lásko mám" Petra Koláře.
Některé čtenáře vybídla anketa k procvičení matematiky. „Playlist obsahuje asi 800 skladeb. Při průměrné frekvenci 5 skladeb za hodinu a provozu 24 hodin denně to je 120 skladeb. Pokud by byl výběr stochastický, frekvence jedné skladby by měla být v dlouhodobém pohledu 1x za týden. Jak je tedy možné, že kvílení pana Žbirky poslouchám denně dopoledne i odpoledne a to již po několik let?“ ptá se Tom Brunclík.
„Výsledkem je, že ač jsem tohoto zpěváka měl rád, a nepochybuji o referencích o něm, že je to skvělý chlapík, pravidelné vymývání mozku ve mě vytvořilo nepřekonatelný atavismus,“ dodává čtenář.
