V České republice je standardní pracovní doba stanovena na 40 hodin týdně, 160 hodin měsíčně, nejčastěji rozložených do pěti osmihodinových pracovních dnů. Tato norma je zakotvena v zákoníku práce.
V Belgii se již ale dostal do zákona zkrácený pracovní týden. Zaměstnanci mají právo odpracovat celý svůj týdenní fond 40 hodin ve čtyřech dnech, aniž by se jim snížila mzda. To ale znamená, že ti zaměstnanci, kteří se rozhodli tuto možnost využít, musejí zbývající pracovní dny pracovat o to více hodin.
Zkouška, jestli to má smysl
V mnoha zemích po celém světě se zkouší nebo už jsou ukončeny pilotní projekty zaměřené na čtyřdenní pracovní týden, a to s povzbudivými výsledky. Často se prokázala vyšší produktivita a spokojenost zaměstnanců. Nicméně, zavedení tohoto modelu nebylo v uvedených zemích plošné, často také závisí na odvětví a konkrétní firmě.
Po testování krátkého pracovního týdne ve Velké Británii se přibližně 92 % zúčastněných firem rozhodlo, že čtyřtýdenní pracovní týden zachová i nadále. Účastníci výzkumu také podle výsledků zaznamenali o 71 % méně případů vyhoření.
Novozélandská společnost Perpetual Guardian označila svůj projekt experimentálního čtyřdenního pracovního týdne za absolutní úspěch. Celých 78 % zaměstnanců našlo rovnováhu mezi pracovním a osobním životem, tedy o 24 % lidí více než před tímto pokusem. Stres zaměstnanců klesl o 7 %, zaměstnanci měli větší chuť do práce, navrhli firmě řadu zajímavých inovací a zvýšila se produktivita.
Na Islandu nyní, po úspěšném testování kratšího pracovního týdne, pracuje ve zkráceném režimu přibližně 85 % zaměstnanců.
Pilotní projekty kratšího pracovního týdne vyzkoušely také ve Španělsku, Japonsku, Kanadě, Austrálii, na Novém Zélandě, Irsku a ve Spojených státech amerických. Minulý měsíc oznámilo přípravu pilotního projektu také Polsko.
Britské firmy si čtyřdenní pracovní týden chválí. Polovina ho zavedla natrvalo |
Zkrácení pracovního týdne v Česku: Kdy a jak?
V České republice se o zkrácení pracovního týdne nejčastěji hovoří v tom smyslu, že by měl být v podobě čtyřdenního pracovního týdne. Možnosti jsou dvě. Buď by měl podobu komprimovaného pracovního týdne se zachováním 40 pracovních hodin rozložených do čtyř desetihodinových směn, jako je tomu v Belgii, nebo by se jednalo o zkrácený pracovní týden s redukcí hodin, tedy bychom odpracovali 32 hodin při zachování stejné mzdy.
Jedna taková revoluce se odehrála v roce 1968, kdy se pracovní týden krátil ze šesti dní na pět. |
Právě druhá varianta je považována za skutečnou revoluci v pracovním životě, přinášející potenciál pro lepší balanc mezi trávením času v práci a volným časem a snížení stresu.
Kdy by se tedy pracovní týden zkrácený na čtyři dny mohl stát realitou i u nás? Odpověď není jednoduchá. Zatímco některé moderní firmy s tímto modelem již dávno úspěšně experimentují, plošné zavedení by vyžadovalo změny v legislativě, kolektivních smlouvách, ale i v myšlení zaměstnavatelů i zaměstnanců.
„Zkušenost se čtyřdenním pracovním týdnem má zatím jen 18 procent Čechů. Uvítalo by jej však dalších 70 procent zaměstnanců. U nás máme za sebou první tři měsíce zkušebního provozu a už teď víme, že se k pětidennímu pracovnímu týdnu znovu vracet nechceme,“ prozradil Jan Klusoň, ředitel české společnosti Welcome to the Jungle.
Čtyřdenní pracovní týden v Praze ve firmě zavedli po pozitivní zkušenosti ze své pařížské pobočky. „Tento přechod jsme provedli postupně, aby byl bezproblémový jak pro tým, tak pro klienty, a v současné době máme kratší pracovní týden dvakrát do měsíce. Zaměstnanci si ihned pochvalovali více volného času na rodinu, koníčky nebo domácnost. I přes zkrácený pracovní týden se množství našich aktivit a odvedené práce díky vyšší efektivitě dokonce zvýšilo,“ dodal Klusoň.
| Pro a proti kratšího pracovního týdne | |
|---|---|
| Výhody | Nevýhody a výzvy |
| Více volného času pro rodinu, koníčky a odpočinek | Administrativní a účetní změny |
| Vyšší spokojenost zaměstnanců a méně stresu | Potenciální nedostatek času na stihnutí úkolů |
| Odpočatí zaměstnanci jsou produktivnější | Změny v zavedených postupech |
| Nižší výdaje firem na energie | Možné snížení socializace |
| Atraktivní firemní benefit | Omezená aplikovatelnost v některých odvětvích |
Hlavní motivací pro zkrácení pracovního týdne na čtyři dny je zaujmout uchazeče o práci a posílit věrnost stávajících zaměstnanců. „V sektoru podnikových služeb zaznamenáváme rostoucí počet firem, které komprimovaný pracovní model testují. Díky této inovaci si totiž dokážou udržet, a dokonce posílit loajalitu a spokojenost svých zaměstnanců,“ uvedl Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL.
Progresivní pracanti. Čtyřdenní pracovní týden je jen taškařice |
Je to vůbec reálné?
Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že zkrácení pracovního týdne může fungovat a přinášet pozitiva jak zaměstnancům, tak i zaměstnavatelům. Cesta k plošnému zavedení čtyřdenního pracovního týdne v České republice ale pravděpodobně bude postupná a bude vyžadovat případné legislativní úpravy.
