Kdyby šlo všechno bez zádrhelů, bude v roce 2036 vyrábět nová jednotka v Dukovanech elektřinu a Česko bude mít více než polovinu produkce z jádra. Jenže: jde o největší projekt v české historii odhadem za 160 miliard korun a v podstatě každá stavba jaderné elektrárny ve světě trpí na zpoždění.
I proto dělá česká vláda kroky, aby bylo v budoucnu otazníků i rizik co nejméně. Nedávno rozhodla o tom, že společnosti ČEZ (kterou ze 70 procent vlastní) na výstavbu za nulový úrok půjčí. V pondělí pak poslala do Poslanecké sněmovny zákon, který bude výše zmíněnou energetickou firmu motivovat k tomu, aby v projektu jaderného bloku pokračovala, i když bude vědět, že se výroba elektřiny nebude vyplácet.
Nové jádro v Dukovanech chce stát při stavbě financovat bezúročně. Jeho očekávaná cena je 162 miliard |
„Zákon posiluje proces dekarbonizace, energetickou bezpečnost, vyšší podíl bezemisních zdrojů a vytváří základ pro cenově dostupnou elektřinu z jádra,“ uvedl ministr průmyslu Karel Havlíček krátce po schválení zákona.
Nový blok z Dukovan má v budoucnu posílit energetickou soběstačnost země, protože Evropa se bude postupně odklánět od uhlí – třeba ČEZ plánuje tyto elektrárny „uspat“ do roku 2038. Alternativou vůči uhlí je kromě jádra především plyn.
Otázkou, na níž zatím není možné získat odpověď, je, zda se strategie státu vyplatí běžným spotřebitelům. Když cena elektřiny na trhu poroste – což ministr Havlíček předpokládá – vyplatí se mít vlastní zdroj. Pokud ale budou velkoobchodní ceny klesat, lidé si připlatí. „Byly by to desítky korun ročně navíc,“ uvedl už dříve Havlíček.
Ač se vládou přijatý zákon složitě jmenuje (zákon o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice), jeho poselství je jednoduché. Umožnit státu, aby mohl v budoucnu vykupovat elektřinu a pak ji prodávat na trhu. Jinak řečeno: sejme z ČEZ obchodní riziko a vezme ho na sebe. To je třeba udělat prostřednictvím zákona.
„Trh nemotivuje investory k tomu, aby bez státní pomoci investovali do nových nízkouhlíkových zdrojů elektřiny,“ píše se v důvodové zprávě návrhu zákona. Měl by politikům a úředníkům umožnit, aby v budoucnu podepsali smlouvu s ČEZ, která stanoví cenu, za niž budou elektřinu z Dukovan nakupovat. Samozřejmě s ohledem na inflaci a další ekonomické vlivy. A jasně také rozděluje role.
„Za výkup za realizační cenu a následný prodej na trzích s elektřinou je odpovědné ministerstvo, respektive právnická osoba 100% vlastněná státem, která splní požadavky držitele licence na obchod s elektřinou podle energetického zákona,“ stojí v průvodním materiálu k zákonu.
Velmi důležité bude, jak se ke krokům, které směrem k jádru vláda činí, postaví Evropská komise. Ta totiž velmi přísně posuzuje, zda se nejedná o nedovolenou veřejnou podporu.
Ještě před tím, než zákon prošel vládou, posílali úředníci z ministerstva průmyslu do Bruselu takzvané drafty, tedy pracovní verze zákona. Aby měli tamní experti alespoň představu, co se v Česku připravuje a samotný proces schválení byl jednodušší.
