Finanční správa přitom čelila kritice především ohledně zajišťovacích příkazů, kde i podle vyjádření soudů postupuje necitlivě. Podle Janečka již správa upravila na základě kritiky své postupy. „Před zpřísněním od Nejvyššího správního soudu jsme postupovali méně citlivěji, než postupujeme dneska,“ uvedl Janeček.
U soudu kvůli příkazům skončilo 122 sporů. Z toho je již 88 pravomocných rozhodnutí, kde v 54 případech uspěla finanční správa. Dalších 31 sporů čeká na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.
Správa do konce července vydala příkazy za zhurba 800 milionů
Zajišťovací příkaz je jedním z institutů finanční správy proti neplatičům daní. Úředníci mohou předpokládanou daň vybrat dopředu, a zadržet tak peníze nebo majetek, dokud firma neuhradí částku uvedenou v příkazu. Podle kritiků finanční správa příkazy zneužívá, a likviduje tak i poctivé firmy.
Letos do konce července správa vydala 739 zajišťovacích příkazů na zhruba 800 milionů korun, které se týkaly 235 firem. Za rok 2017 to bylo 1420 příkazů na 1,6 miliardy korun ohledně 358 firem.
Podle daňové poradkyně a bývalé náměstkyně ministra financí Simony Hornochové má mít finanční správa jako nástroj zajišťovací příkazy k dispozici. „Ty příkazy ale mají dvě ale. Pokud máme k dispozici cokoliv, co je mírnější, tak má správa povinnost to využít. Tam musel zasáhnout soud. A nejtvrdší opatření nemíří proti podvodným firmám, ale proti podnikatelům, kteří mohli o úniku vědět,“ uvedla Hornochová
Janeček připomněl, že ministerstvo financí chystá změnu zákona, podle které by po vydání zajišťovacího příkazu by firmu mohl kontrolovat zajišťovací, respektive nucený správce. Ten by byl alternativou k zajišťovací exekuci, která může fungování těchto firem ohrozit.
K omezení daňových úniků Janeček poznameal, že údaje do roku 2015 vycházejí z dat Evropské komise. Zároveň upozornil, že údaje jsou očištěny u výběru daní o vliv ekonomického růstu. „Kontrolní hlášení má opravdu vliv na nárůst výběru. Správa dokáže detekovat spoustu věcí a včas,“ uvedla Hornochová.