Úterý 5. listopadu 2024, svátek má Miriam
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Dělníky znal z knih, jeho dílo překroutil, kdo mohl. Marxův Kapitál slaví 150 let

Ekonomika

  6:00
TREVÍR - Uplynulo 150 let od vydání Kapitálu. Napsal jej muž, který si o dělnících jen četl, žil za peníze továrníka, oženil se s šlechtičnou a chtěl bojovat s vykořisťováním pracujících. Ikona komunistických režimů holdující alkoholu. Seznamte se, skutečný Karel Marx.

Karel Marx. foto: Archiv MAFRA

Na highgatském hřbitově v Londýně se onu březnovou sobotu roku 1883 sešla jen hrstka lidí. Vousatý muž stojící nad otevřeným hrobem přesto neváhal svou smuteční promluvu zakončit větou: „Jeho jméno a jeho dílo přetrvají staletí.“

Byla to prorocká slova. Řečníkem nebyl nikdo jiný než Bedřich Engels, v rakvi pak spočívalo tělo jeho dlouholetého přítele a spolupracovníka Karla Marxe.

Odkaz německého filozofa, ekonoma a politického teoretika skutečně přečkal dodnes. Jeho myšlenky a život byly ale v uplynulých dobách překryty takovým nánosem interpretací a dezinterpretací, že jejich obraz přežil často ve zkarikované podobě.

Muž plný protikladů

Jeho jméno zná každý, něco bližšího o něm ale neví takřka nikdo.

Karel Marx byl především mužem mnoha paradoxů. Pocházel z obou stran z tradičních židovských rodin, děd a strýc působili v rodném Trevíru jako rabíni a jeho otec jako první v rodině získal sekulární vzdělání. Za svůj původ se však celý život styděl a snažil se na něj neupozorňovat.

Náhrobek Karla Marxe na londýnském hřbitově Highgate.

Kritik stávajícího společenského systému se v roce 1843 oženil s členkou pruské aristokracie Jeny von Westphalen, se kterou měl sedm dětí. Nejbližším přítelem a pokračovatelem se mu pak stal dědic textilního impéria Engels, který Marxovu rodinu vydržoval a po letech finančních obtíží mu nakonec zařídil i rentu, jež jej řadila mezi dvě procenta nejbohatších v Anglii té doby.

Přestože se Marx v podstatě celý život věnoval studiu dělnické třídy, se skutečnými dělníky z masa a kostí vlastně vůbec nepřicházel do styku, a dokonce při bádání nad jejich postavením ve společnosti nevycházel ani z nějakého detailního sociologického studia. Své informace čerpal výhradně v čítárně Britského muzea.

Karel Marx opět žije. Svět se inspiruje jeho Kapitálem

Jakkoli byl ve svém díle sveřepým kritikem buržoazní společnosti, ve skutečnosti jej dle historika Jonathana Sperbera, autora čtyři roky starého životopisu Karl Marx: A Nineteenth-Century Life, formovaly typicky buržoazní ideály, jako je třeba schopnost zabezpečit svou rodinu a být finančně nezávislý.

I v dobách největší bídy se snažil svým dcerám zajistit lekce hudby, francouzštiny a italštiny a trpěl, když se mu tyto cíle nedařilo plnit.

Přestože je pokládán za jednoho z duchovních otců komunismu, málo se ví, že ještě šest let před sepsáním Komunistického manifestu, který vyšel roku 1848, navrhoval, aby na případné pokusy zavést komunismus reagovala armáda střelbou z děl.

Muž zahleděný do minulosti

Lepšímu pochopení jeho života a díla možná dlouho bránilo i to, že byl vnímán jako muž budoucnosti, s nohama ve století devatenáctém, hlavou ale ve stoletích příštích.

Teprve moderní badatelé odhalují jinou podobu Karla Marxe. Nikoli vizionář nahlížející do budoucnosti, ale člověk pevně ideově zakotvený v 19. století.

Podle jeho životopisce Sperbera by měl být Marx chápán jako osoba minulé historické epochy. Věku francouzské revoluce, Hegelovy filozofie, ze které vycházel, raných let industrializace a zní vycházející politické ekonomie. Stěžejní dílo Kapitál, jež poprvé vyšlo 14 .srpna roku 1867, Marx psal v polovině 19. století v londýnské emigraci obklopen stále se rodícím a proměňujícím britským liberálním kapitalismem s řadou neduhů.

Velkým neštěstím jak pro Marxe, tak pro jeho učení byl fakt, že – jak už to u velkých myslitelů bývá – v určitý moment ztratil vládu nad svým dílem. Po jeho smrti, následkem vleklých chorob zhoršovaných špatným životním stylem se zálibou v tabáku a alkoholu, se redakce druhé a třetí části Kapitálu ujal právě Engels. Dodnes se historici přou, jak moc proměnil jeho vyznění.

Již za života ale mohl Marx útrpně sledovat, jak jej chápou, dezinterpretují a pokřivují jeho vyznavači. Není divu, že na sklonku života prohlásil: „Jestli je něco jisté, tak že já nejsem marxista.“

Autor:

Jedlá soda a ocet nic nevyčistí, bublinky jsou jen show
Jedlá soda a ocet nic nevyčistí, bublinky jsou jen show

Spousta lidí věří, že když zkombinují jedlou sodu a ocet (nebo kyselinu citronovou), dostanou „superčistič“, který zvládne všechno – od mastnoty na...