„Jde o nezaplacené zdravotní a sociální pojištění osob samostatně výdělečně činných včetně penále a pokut,“ uvedla mluvčí ČSSZ Štěpánka Mikešová.
Od roku 2004 tak živnostníkům narostly dluhy na pojistném o téměř 1,3 miliardy korun.
Podle ekonoma společnosti Patria Finance Davida Marka je raketový nárůst zmiňovaného dluhu důsledkem zavedení minimální daňové povinnosti pro osoby, které jsou samostatně výdělečně činné (OSVČ). „Je vidět, jak radikálně to zhoršilo platební morálku živnostníků,“ míní Marek.
Povinnost zaplatit daň, i když podnikatel nevydělává, totiž začala platit od roku 2004. Tehdy byla její výše pro bezdětného poplatníka 9435 korun. Loni už to bylo 10380.
| Jak se vyvíjelo zadlužení podnikatelů a živnostníků (mil. Kč) | |
|
2005 |
7513,5 |
Ministerstvo financí (MF) na dotazy, zda se v oblasti minimální daňové povinnosti chystají nějaké změny, nereagovalo. Tiskové oddělení Sobotkova resortu pouze odkázalo na internetové stránky MF.
Minimální daň už dlouho kritizuje také opozice. „Jde o jedno ze schzofrenních opatření, které zavedla sociálně demokratická vláda. je to nesmysl a stěžuje se tím život podnikatelům,“ vzkázal Ivan Langer z ODS. Rostoucí zadlužení u ČSSZ to podle něj dokazuje.
Neplatiči riskují
Neplacení pojistného sebou přitom nese nemalá rizika. „Úroky z dlužné částky činí až 36 procent ročně. Navíc člověk, který nezaplatí pojistné, nedostane v době nemoci dávky nemocenské,“ vyjmenovává možné důsledky nezaplacení pojistného mluvčí resortu práce a sociálních věcí Kateřina Beránková.
Například ale analytičku společnosti Next Finance Markétu Šichtařovou neustále „bobtnající“ dluhy živnostníků nepřekvapují. „Jde o trend rostoucího zadlužení soukromých osob vůbec, nejen podnikatelů,“ poznamenala Šichtařová. Podle ní totiž neplacení pojistného může být pro mnohé určitou formou rychlé půjčky. „I když ta penalizace třeba ve výši obrovských úroků je velká, lidé se tohoto rizika nebojí, pro ně jde o rychlý zdroj peněz,“ konstatuje Šichtařová.
