Částka 8,3 miliard korun je zálohou za měsíc leden. Obchodníci postupně dostanou zálohu i za únor a březen, přičemž jejich výše vychází z výpočtů Energetického regulačního úřadu a z rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu. Dodavatelé pouze mohli odsouhlasit, zdali zálohu chtějí, nebo ne. Od dubna si budou každý měsíc žádat přímo o kompenzaci.
Pracovní skupina úřadu vlády, která systém kompenzací navrhovala, původně očekávala, že za celý rok dodavatelům vyplatí maximálně 200 miliard korun. To je necelých 17 miliard korun za měsíc.
Skutečný účet za leden je výrazně nižší než očekávání díky nízkým cenám elektřiny a plynu na velkoobchodních trzích. Díky tomu stát šetří na produktech odvíjejících se od spotových cen na denním trhu. Takové kontrakty má ve velkém nasmlouvané například veřejná správa.
Dodavatelé zálohy dostanou ve výši 70 procent jejich reálných nákladů. „Zcela spokojeni nejsme, očekávali jsme o něco málo víc, každopádně je to jen záloha – tak uvidíme. A příchozí peníze nám rozhodně pomohou,“ řekl tiskový mluvčí společnosti Pražská energetika Petr Holubec.
Stačí malý pohyb na burze
Redakce IDNES.cz oslovila všechny velké dodavatele elektřiny a plynu s dotazem, jakou zálohu za leden dostanou. Konkrétnější byla akorát společnost Centropol.
Jde o částku mírně přesahující 200 milionů korun,“ uvádí člen představenstva společnosti Centropol Jiří Matoušek. Ani on není z výše zálohy příliš nadšený a připomíná, že dodavatelé propisovali vládní strop do měsíčních plateb zákazníků už v listopadu a prosinci.
„Spokojení bychom byli, kdyby bylo pokryto sto procent, a kdyby nám stát prostřednictvím operátora trhu nabídl profinancování všeho, co jsme do cenového stropu již investovali,“ říká Matoušek. Zároveň uznává, že jde pouze o zálohu, kterou stát bude dorovnávat v dubnu, pokud se náklady prokážou jako vyšší. „Podmínky kompenzačního mechanismu jsou přísné, což je logické, a přinesou dodavatelům spíše nižší hospodářský výsledek,“ dodává.
Dodavatelé navíc začínají nabízet ceníky pod vládním stropem. Už to udělal E.ON a innogy a brzy by měly levnější ceny zveřejnit i Pražská plynárenská a Centropol. Díky tomu by stát mohl výrazně ušetřit nejen v lednu. Tiskový mluvčí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Michal Kebort nicméně upozorňuje, že zatím není nic jisté.
„Odhadovat na základě lednových cen vývoj na celý rok ve chvíli, kdy je trh stále volatilní a ovlivnit ho může řada faktorů včetně počasí, nelze. Jistá je tak jen úspora v řádu jednotek miliard oproti původnímu odhadu za první měsíc,“ uvádí Kebort. Pohyb spotové ceny na trhu o každých deset eur za megawatthodinu zvyšuje podle ERÚ účet státu za cenové stropy o 1,25 miliard korun měsíčně.
Složitý mechanismus v pozadí
Vláda cenové stropy pro letošní rok stanovila na 6 000 korun za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3 000 Kč za jednu MWh plynu.
K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Stropy platí od začátku roku pro domácnosti, firmy i veřejné instituce do konce letošního roku. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela minulý týden avizoval, že vláda i přes současný pokles cen energií na energetické burze neplánuje cenové stropy snižovat.
Kompenzace fungují na bázi velmi složitého mechanismu, který nezohledňuje jen typ produktů, jako je například kontrakt s fixovanou cenou, se spotovou cenou nebo smlouva na dobu neurčitou. Výpočet kompenzace se rovněž řídí podle toho, zdali byl daný ceník dodavatele spuštěný ještě před oznámením cenových stropů nebo až po něm.
Stát se tak chtěl pojistit, že dodavatelé nebudou upravovat ceníky jen kvůli tomu, aby dosáhli na vyšší kompenzace. Nařízení vlády, které kompenzační mechanismus upravuje, čítá 50 stran. Pracovní skupina Úřadu vlády ho vytvářela více než dva měsíce, přičemž ke konci roku 2022 začali být dodavatelé již nervózní z toho, že jim stát neřekl, jak jim bude peníze vracet. Ke schválení kompenzačního mechanismu nakonec došlo 4. ledna.
S cenou bude růst i výběr windfall tax
Náklady na kompenzace za cenový strop ještě podle vlády nejsou přesně vyčísleny, budou závislé na aktuálním vývoji tržních cen a také celkové spotřebě energií. Vláda nyní pracuje se třemi základními odhady výdajů.
Při zachování současného vývoje na trhu bez extrémních výkyvů by se podle odhadů mohly pohybovat od 100 miliard zhruba do 150 miliard korun za rok.
Další odhady vychází ze situace na trhu na podzim loňského roku a počítají s náklady kolem 200 až 240 miliard korun. Vláda počítá s tím, že při růstu nákladů budou růst i příjmy státu z daně z neočekávaných zisků energetických firem, takzvaná windfall tax, a také z odvodů z jejich nadměrných tržeb, které v rámci energetické krize loni přijala.
