Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek podepsal dekret, podle kterého se od pátku musí za ruský plyn platit v rublech. Prohlásil rovněž, že pokud se platby neuskuteční, budou smlouvy o dodávkách plynu pozastaveny. Francie, Německo či Rakousko už takový postup odmítly.
Podle Síkely je Česko kvůli ruskému postupu v kontaktu s unijními spojenci kvůli koordinaci postupu. „Já se ještě dnes spojím s některými resortními kolegy z unijních zemí, abych s nimi současnou situaci prodiskutoval,“ uvedl.
O dalším postupu chce Síkela jednat i se zástupci energetického sektoru v Česku. Na páteční ráno proto svolal jednání krizového štábu. Krizový štáb plynárenské soustavy pravidelně zasedá na ministerstvu již několik týdnů. Poslední jednání měl ve čtvrtek.
V současnosti jsou dodávky ruského plynu podle Síkely stabilní. „Nepozorujeme žádné výpadky,“ ujistil. Dodal, že v zásobnících na českém území jsou zásoby plynu přibližně na měsíc a ropy na více než 90 dní.
„Pan ministr Síkela se konečně probudil. Už 4. března jsem vyzval vládu, ať si pronajme zásobníky od RWE a nakoupí plyn do státních hmotných rezerv. A urgoval jsem to i 7. března a 28. března v Čau lidi. Bylo to přece evidentní, zásobníky byly naplněné jen z 16 %,“ reagoval ve čtvrtek na svém Twitteru šéf hnutí ANO a expremiér Andrej Babiš.
Náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla ve čtvrtek poslancům bezpečnostního výboru řekl, že pokud by Rusko okamžitě zastavilo dodávky plynu, situace by prakticky neměla řešení.
V Česku se podle Neděly těží zhruba dvě procenta celkové tuzemské spotřeby plynu, zbytek tvoří téměř výhradně ruský plyn. Problém by podle něho měla velká část celé Evropy, do níž jde z Ruska 44 procent spotřeby plynu. Jediným možným postupem by byl společný nákup plynu v rámci EU a jeho poměrné přídělové rozdělení mezi členské státy, jako tomu bylo v případě vakcín proti covidu, podotkl.