"Sama ECB dala najevo že v nejbližší budoucnosti nebude mít dost kapacit pro dohled nad 6000 evropskými bankami," řekl ministr."Při zahrnutí pouze větších a systémově významných bank by bylo možné zavést přímý dozor ECB v dohledném období," dodal. Na otázku, zda by nový systém mohl fungovat od příštího roku, řekl, že to je "dosti nereálné".
ČTĚTE VÍCE: |
Evropský komisař pro vnitřní trh Michel Barnier minulý týden řekl, že podle jeho plánu by ECB od ledna příštího roku převzala dohled nad všemi bankami, které by požádaly o pomoc záchranný fond ESM. Od července by se pak dohled rozšířil na banky, které jsou důležité pro finanční systém, a zbývající banky by přešly pod dohled ECB od roku 2014.
"Mám pochyby, že to půjde tak rychle a bojím se, že se zas jednou vytvářejí očekávání, která nebude možné ani zdaleka splnit," řek Schäuble k plánu Bruselu. "To je na finančních trzích vždy důvodem k těžkostem a nervozitě," podotkl.
Berlín s jednotným dozorem nad bankami nesouhlasí
Berlín dal už dříve najevo, že s rozšířením kontroly na všechny bankovní ústavy v měnové unii nesouhlasí. Německá kancléřka Angela Merkelová na posledním summitu EU na konci června signalizovala, že by chtěla podřídit dozoru ECB jen 25 největších bank v eurozóně. Dohled nad všemi bankami podporuje naopak francouzský prezident François Hollande a Barnier, jehož summit přípravou reformy pověřil, se jako Francouz přidal na jeho stranu.
Evropská komise má zveřejnit podrobné návrhy o bankovním dohledu 12. září a brzy nato by o nich měli jednat ministři financí eurozóny. Systém jednotného dozoru bude prvním krokem k plné bankovní unii a jeho vznik je podmínkou pro to, aby evropské záchranné fondy mohly poskytovat finanční pomoc přímo ohroženým bankám.
