Sama společnost dala najevo, že odmítnutí příliš nelituje i prohlášením, že "analýza situace na evropském trhu ve světle krize a hloubková analýza reálných aktivů ČSA ukázaly zvýšená rizika a přiměly Aeroflot přehodnotit původní záměry přijmout finanční závazky v tomto projektu".
Kdyby nebyl vyřazen, odstoupil by sám
K záměru se podle listu od začátku skepticky stavěl také předseda dozorčí rady Aeroflotu, ministr dopravy Igor Levitin a následně i nový ředitel Aeroflotu Vitalij Saveljev.
Podle analytika Olega Pantělejeva měl Aeroflot i bez vyloučení ze soutěže málo šancí uspět. Kdyby přihlášku neodmítla česká vláda, učinil by tak sám, vzhledem k úkolu nového vedení snížit výdaje a nesouhlasu dvou velkých akcionářů, státu a Národní rezervní korporace.
Aeroflot marně nakupuje evropské aerolinky
Nyní se Aeroflot nejspíše do nových evropských projektů nepustí, protože se nejprve musí vypořádat s vnitřními problémy. Kommersant také připomíná, že Aeroflot se již dříve marně pokoušel vstoupit do italské společnosti Alitalia, ale ze soutěže se stáhl, protože nebylo jisté, zda výhody převáží obrovské dluhy Alitalie a zdroje z Aeroflotu si stěžovaly i na nepřízeň italských činitelů.
Pak se ruská společnost ucházela o srbské aerolinky JAT, ale kvůli rekordně vysokým cenám leteckého paliva se nákup zdál nevýhodný. Aeroflot nicméně posuzoval i nabytí podílu v Austrian Airlines, ale také se transakce zřekl. Jedinou evropskou příležitostí se tak podle listu jeví 49 procent akcií maďarské společnosti Malév, které začátkem roku přešly do rukou ruské banky VEB.