20. srpna 2015 5:00 Lidovky.cz > Byznys > Doprava

Bahnité potoky se valily přes D1. Nový úsek dálnice neustál přívalový déšť

Úsek dálnice D1 mezi Šternovem a Psáři ještě před modernizací. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Úsek dálnice D1 mezi Šternovem a Psáři ještě před modernizací. | foto: ČTK

PRAHA Prudký liják v neděli prověřil opravený úsek D1 mezi Šternovem a Psáři. Řidiči, kteří v této části dálnice jeli z kopce směrem ku Praze, popsali, že se na několika místech valily nebezpečné bahnité potoky. V dělícím pásu tam chybí žlab, který jiné části dálnice mají. Jedna z největších stavebních akcí současnosti tak ukázala slabé místo.

Lidé ujíždějící v nedělním odpoledni před desítkami tisíc návštěvníků brněnské Grand Prix se tak museli utkat s dalším „nepřítelem“, který však na dálnici neměl co dělat.

Voda se podle svědectví, které mají Lidovky.cz k dispozici, valila z protisměru přes středový pruh, kde nabírala zeminu a pokračovala v cestě skrze pruh ve směru na Prahu. Bahnité potoky se objevily zhruba na pěti místech mezi 44. a 46. kilometrem. V cestě jim nebránil žádný odvodňovací žlab, v těchto místech zemina dělícího pásu navazuje přímo na vozovku.

Silničáři údajně neměli o této konkrétní situaci žádné zprávy, jejich lidé v těchto místech dálnici nijak speciálně neupravovali. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) nicméně připustilo, že k nepříjemnosti dojít mohlo.

POSTIŽENÉ MÍSTO

  • Úsek Šternov – Psáře měří 7,3 kilometru a ohraničuje jej 41. a 49. kilometr dálnice D1. Leží ve Středočeském kraji.
  • Jde o první zmodernizovaný úsek této dálnice. Firma Eurovia na něm pracovala více než rok, stavbu dokončila loni v říjnu.

„Vzhledem k extrémním klimatickým podmínkám v uplynulých týdnech je vysoce pravděpodobné, že tráva již neplnila svou funkci zabraňující erozi zeminy. Je tedy možné, že množství vody bylo tak velké, že střední dělící pás již nebyl schopen ji krátkodobě pojmout, a tak vytékala i s příměsí jemnozrnné zeminy na vozovku,“ vysvětlil mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Studecký.

V inkriminované části na již opraveném úseku D1 se dálnice vyznačuje takzvaným střechovitým sklonem jízdních pásů. Střední dělicí pruh v takovém případě podle vysvětlení ŘSD nemá vlastní přímé odvodnění, tedy například štěrbinový žlab. Vodu tam svádí pouze drenážní kanalizace, která by měla pojmout vsáknuté dešťové srážky.

Řez dálnicí v inkriminovaném úseku na D1. Odvodňovací žlábek v tomto případě...

Řez dálnicí v inkriminovaném úseku na D1. Odvodňovací žlábek v tomto případě chybí.

Jak se však nyní ukázalo, pro extrémní případy dešťů to stačit nemusí. Situaci zřejmě zhoršila i skutečnost, že v modernizovaném úseku není dělicí pás ještě úplně zatravněný, bujnější porost by zadržení vody pomohl. Policejní zprávy naštěstí nezmiňují, že by v této části dálnice kvůli valícím se bahnitým potokům došlo k nějakým nehodám.

VAŠE ZÁŽITKY D1

  • Stalo se vám na D1 něco podobného? 
  • Podělte se s námi o vaše zážitky z nejobávanější české dálnice. 
  • Posílejte je na michal.pavec@lidovky.cz

„Každá taková situace vyžaduje individuální posouzení. Příslušné oddělení ŘSD by ji mělo pečlivě prověřit, protože k takovým případům by docházet nemělo,“ upozornil dopravní expert František Lehovec z ČVUT.

Silničáři odkazují na to, že v těchto nestandardních podmínkách by řidiče měli hlavně přizpůsobit jízdu počasí a stavu vozovky. Nicméně i oni připustili, že se podobné případy můžou stát námětem pro debaty s dodavatelem stavby.

„V rámci reklamačního řízení bude toto posouzeno a případně řešena úprava středního dělicího pásu,“ uvedl mluvčí ŘSD Jan Studecký. Společnost Eurovia, která zmíněný úsek upravovala, vzkázala, že stavbu provedla v souladu s požadavky objednatele.

„Týká se to samozřejmě i jejího odvodnění,“ dodal mluvčí stavbařů Marek Roll.

Michal Pavec

Autor

Michal Pavecmichal.pavec@lidovky.czČlánky

České ženy jsou na rodičovské nejdéle, návrat do práce mají nejtěžší
České ženy jsou na rodičovské nejdéle, návrat do práce mají nejtěžší

V Česku máme jednu z nejdelších rodičovských vůbec. Matky dvou dětí stráví doma průměrně 6–8 let, přestože by se mnohdy chtěly vrátit do práce dříve. Jaké jsou u nás rozdíly v rodičovské oproti ostatním evropským zemím?