V lednu zahájený, místy až neskutečně rychlý pokles cen ropy ze 60 dolarů za barel až k dlouho nevídaným méně než 20 dolarům trval do konce dubna. Zlevňovalo se i na pumpách. Počínaje květnem ale černé zlato zdražuje, zatím ke třiceti dolarům za barel. A na to v těchto dnech začínají reagovat i čerpadláři.
Vývoj ceny benzínu.
Jako první už minulý pátek jedna z nejlacinějších sítí – Tank Ono. Po dlouhodobém zlevňování zvedla ze dne na den cenu o 60 haléřů z původních 21,9 koruny za litr benzinu na 22,5 koruny. Nafta zůstává o čtyřicetník dražší než benzin.
„Tank Ono je vzhledem k výrazně nízkým maržím takový indikátor českého trhu. Faktem je, že se u nás už vytvořilo cenové dno. Dosud vysoké marže distributorů se snížily k normálu kolem 3,5 koruny z prodaného litru, což zvěstuje začátek zdražování. To ale bude postupné a pomalé. U ropy totiž neočekáváme vzhledem k pokračující koronavirové krizi a malé spotřebě ve světě markantní růst,“ popisuje situaci ekonom společnosti Finlord Boris Tomčiak.
Benzin je u českých pump nejlevnější od dubna 2009. Průměrné ceny paliv klesly pod 26 korun |
I tak zůstává zatím tankování v Česku jedno z nejlacinějších v historii. Benzinový průměr kolem 25,6 koruny táhnou nahoru nepočetné drahé pumpy na dálnicích, mnoho ostatních benzinek v republice má cenu nižší. Průměrem se Česko dostalo na úroveň dubna 2009.
Pokud bychom ale vzali v potaz cenu benzinu v poměru k průměrné mzdě, tankujeme nyní pohonné hmoty nejlaciněji od konce druhé světové války. Ekonom společnosti Czech Fund Lukáš Kovanda spočítal, že za nynější průměrnou hrubou mzdu lze koupit pětkrát víc benzinu než například v roce 1953 a šestkrát víc než v roce 1990.
Kalkuluje s cenou paliv v minulém týdnu a průměrnou mzdou za letošní leden až březen ve výši 34 666 korun. „Za tuto sumu lze při současných cenách pořídit takřka 1347 litrů benzinu Natural 95 a 1335 litrů nafty. Z průzkumu historického vývoje cen pohonných hmot a průměrné mzdy v Československu, respektive později v České republice, plyne právě to, že minimálně od druhé světové války nebylo možné za průměrnou hrubou mzdu pořídit takový objem paliv jako dnes,“ vyjádřil se nedávno Kovanda.
Když byl v roce 1953 v souvislosti s měnovou reformu zrušen přídělový systém, cena tehdejšího benzinu Normal byla stanovena na čtyři koruny za litr, cena nafty na dvě koruny. Průměrná měsíční mzda (bez zahrnutí výdělků v rámci jednotných zemědělských družstev) přitom v témže roce činila podle dat Statistické ročenky Československé republiky 1097 korun. Motorista tedy za částku, odpovídající hrubé měsíční mzdě, pořídil zhruba 274 litrů Normalu a necelých 549 litrů nafty.
Cenový šok v roce 1990
Stát v době budování socialismu měnil ceny pohonných hmot jen výjimečně. Do roku 1963 litr Normalu zdražil na 4,4 koruny, a řidič tak mohl za tehdejší průměrnou mzdu pořídit přibližně 320 litrů tohoto paliva.
„Během 80. let pak benzin zdražil na osm korun za litr, takže například za průměrnou mzdu roku 1989, odpovídající 3170 korunám, se jej dalo pořídit zhruba 396 litrů. Cenový šok pak představoval konec léta roku 1990, kdy v rámci zahájení přechodu od centrálního plánování k tržní ekonomice vzrostla cena benzinu na 15 korun za litr. Za průměrnou mzdu toho roku si řidič pořídil tedy jen 219 litrů takto podraženého paliva,“ vyčísluje ekonom Kovanda.
Pohonné hmoty dál zlevňují. Benzin je nejlevnější od května 2009 |
V posledních letech už lze za sumu odpovídající průměrné hrubé mzdě nakoupit víc než tisíc litrů benzinu a nafty za jejich průměrnou republikovou cenu.
Současná nízká cena pohonných hmot a relativně i základní suroviny, tedy ropy, může v Česku a dalších zemích, které nejsou závislé na příjmech z těžby, přispět ke zmírnění důsledků koronavirové ekonomické krize. Obchody s ropou jsou na světových burzách totiž nepřímo propojené i s obchody s dalšími komoditami. Zejména zemním plynem, ale i uhlím nebo elektřinou. Ropa jako stále mocný „motor“ globální ekonomiky tak nepřímo ovlivňuje i ceny dalších energetických surovin. A drží je na nízké úrovni.
„Pro země, jako je Česká republika, se jedná o určitou úlevu v nastalé mizérii. Ekonomika klesá, ale alespoň jsou nižší náklady na dovoz a pořízení v prvé řadě ropy, ale pak i zemního plynu. Elektřiny se to týká také. Dotkne se to se zpožděním v podstatě všech energií,“ uvedl Jiří Gavor, analytik a majitel společnosti ENA, zaměřené na konzultace v oblasti energetiky.
