16. června 2019 5:00 Lidovky.cz > Byznys > Doprava

Kdo ručí za dálnice? Potřebuju jména, říká nový ministr dopravy Kremlík

Vladimír Kremlík. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vladimír Kremlík. | foto:  Michal Růžička, MAFRA

Praha Na to, aby se předvedl ve funkci ministra dopravy, dostal advokát Vladimír Kremlík zhruba 2,5 roku. Zaměřit se chce hlavně na rychlejší stavbu dálnic, přičemž lidem odpovědným za konkrétní úseky slibuje odpovídající odměny. Řeší dálnice, železnici, ale třeba i možnou výstavbu kanálu Dunaj–Odra–Labe. Ministr dopravy patří mezi nejviditelnější členy vlády. A Vladimír Kremlík (za ANO), který už v tomto resortu před lety krátce působil, ví, že ho čeká hodně práce.

LN: Třeba elektronické dálniční známky, které mají začít platit v roce 2021 – máte jasno, jak bude systém vypadat?
Řidiči už nebudou lepit starou dálniční známku, pořídí si ji přes mobil nebo tablet. To pro ně bude zásadní změna.

LN: Jak se bude kontrolovat, že má člověk zaplaceno?
První etapa začne fungovat hned po spuštění nových známek. Policie bude kontrolovat podle poznávacích značek, zda je auto v systému zaregistrované. Od roku 2023 počítáme se spuštěním elektronické kontroly.

VLADIMÍR KREMLÍK (46)

  • Ministrem dopravy ve druhé vládě Andreje Babiše se stal 30. dubna, je v ní za hnutí ANO.
  • Profesí je advokát, vystudoval Právnickou fakultu UK, v letech 2008 až 2011 pracoval pro kanceláře Rowan Legal a Volopich, Tomšíček & spol.
  • Předtím i poté působil ve státní správě. Roku 2007 krátce vedl právní oddělení na ministerstvu dopravy v době, kdy jej řídil Aleš Řebíček.
  • Od roku 2015 opět sloužil Česku na Úřadě pro zastupování státu ve věcech majetkových,kde byl náměstkem pro právní služby a hospodaření s majetkem.

LN: Státy, které elektronické známky mají, ale často řeší, co s cizinci, kteří nezaplatili. Bývá totiž problém doručit jim oznámení o pokutě. Co s tím?
Mluvili jsme o tom se Slováky, Maďary a Poláky. Budeme chtít prostřednictvím systému Eucaris (umožňuje sdílet informace spjaté s dopravněsprávními agendami napříč zapojenými státy – pozn. red.) získat přístup k údajům o řidičích. Musíme k tomu ale připravit změnu zákona.

LN: Mýtné brány se mají nově začít využívat pro vážení kamionů, které přetěžují české dálnice. Jak jste s tím daleko?
Na dálnicích D5, D8 a na D35 testujeme tři váhy, do ostrého provozu by měly být uvedeny v co nejkratší době. Předpokládám, že se tak stane během prázdnin. Další tři váhy jsou ve výstavbě.

LN: Jak systém vážení funguje?
Elektronická váha zjistí, zda kamion nepřesahuje limit. Pokud ano, systém upozorní policii, která vůz odstaví a převáží.

LN: Na dálnici D1 se bude v létě opravovat až sedm úseků, více než 60 kilometrů. Nebojíte se?
Nemůžeme vyloučit, že zejména před dovolenými kolony na dálnicích budou, i po zkušenostech s nedávným průjezdem konvoje amerických vojáků, který na D1 zablokoval průjezd. Chci, aby lidé, kteří budou v koloně stát, věděli, že Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) je na místě a nenechá je na holičkách. Že se dovolají o pomoc, dostanou vodu a dozvědí se, co se děje. Chci tyto situace zlidštit, je třeba si uvědomit, že tam uváznou i rodiny s dětmi.

LN: Jak chcete lidi informovat jinak než nyní?
Líbilo by se mi například to, abychom lidem, kteří zůstanou v koloně, mohli na motorkách rozvážet vodu. Narážím zatím na to, že je nemají silničáři ani hasiči. S jejich představiteli se sejdu a budeme probírat možnosti. Když jsem nedávno jel po D1 a uvázl v koloně, rozhodl jsem se, že se pokusím dozvědět, co se stalo. Anonymně jsem zavolal na linku ŘSD s tím, že moji 70letí rodiče jedou z Prahy směrem na Brno. Ptal jsem se, jak se dozvědí, že do kolony nemají vjet. Odpovědi mě úplně neuspokojily...

LN: Získají tedy lidé v autech víc aktuálních zpráv o dopravě?
Chci ještě intenzivnější informování, hledáme cestu přes soukromá rádia, přes Radiožurnál nebo současný informační systém na dálnicích. Chci, aby se lidé dozvěděli, jak dlouho může situace trvat, co se bude dít. Chci také s policií a hasiči řešit možnost třeba na dvacet minut úplně zastavit popojíždějící kolonu.

LN: Jak jste spokojen s modernizací dálnice D1?
Dálnici ze 70. let minulého století musíme vlastně znovu postavit, ale chceme, aby to na lidi v autech mělo co nejmenší dopad. Třináct úseků je hotových, pět se nyní opravuje a u dvou se nyní vyhodnocují soutěže na zhotovitele. Nový ředitel ŘSD Pavol Kováčik má ode mě úkol, že v roce 2021 musí být modernizace hotová. Jednáme s ministrem vnitra Janem Hamáčkem, aby na rizikových úsecích byli policisté. A nejen na D1. Ne proto, aby policie více pokutovala řidiče, ale aby působila preventivně a byla vidět.

LN: Řešíte kontrolu kvality samotných prací na dálnicích, s čímž byly dříve problémy?
ŘSD jako investor musí mít jasný mechanismus, kdo je za co zodpovědný. Na straně dohledu i dodavatele. Chci profesionalitu, odpovědnost a s tím související finanční kompenzaci.

LN: To by měla být přece samozřejmost. Dřív to tak nebylo?
Nechci hodnotit práci svých předchůdců, chci věci posunout na ještě vyšší úroveň. A ta je spojená se skutečným projektovým řízením a konkrétním člověkem, který odpovídá za daný úsek dálnice. V týmu je více lidí, ale odpovědnost musí nést jeden z nich, abych mohl zvednout telefon a zavolat mu.
Také bych chtěl, aby se vady nezjišťovaly až po předání stavby, jako to bylo u jedné z dálnic (D47, kterou stavěla firma Eurovia – pozn. red.), což přineslo složité právní spory, ale v jejím průběhu. Pokud se to přece jen stane, musí být zřejmé, kdo stavbu kontroloval a zanedbal svoji povinnost. Potřebuju znát jména.

LN: Mluvil jste o finanční kompenzaci. Co tím přesně myslíte?
Lidé, kteří nesou zodpovědnost, za to mají mít také odpovídající odměnu.

LN: Zmínil jste dokončení oprav D1 v roce 2021. Je to nepřekročitelný termín? Už nyní má modernizace několik let zpoždění.
Vedení ŘSD to má za úkol stihnout. Samozřejmě se může stát cokoliv, například obstrukce v rámci výběrových řízení na zhotovitele nebo při přípravě staveb.

LN: Při svém nástupu jste mluvil hlavně o zrychlení staveb. Jaké pro to máte nástroje?
Probíhá například novelizace zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury s cílem zrychlit povolování. Návrh chceme dát co nejrychleji do vlády, aby jej pak poslala do sněmovny. Stále nám bohužel chybí zákon o liniových stavbách, jehož existenci alespoň částečně supluje právě výše zmíněný zákon.

LN: Co jeho novela změní?
Do jednoho stanoviska by se měly například soustředit různé výjimky týkající se ochrany krajiny a životního prostředí. Chtěl jsem také po ŘSD, Správě železniční dopravní cesty a Ředitelství vodních cest, aby mi popsaly problematická místa a řekly, co chtějí změnit – od přípravy projektů přes zadávací podmínky až po stavbu jako takovou. O tématu budu mluvit i se stavebními firmami.

LN: Co jednání s neziskovými organizacemi, které námitkami často blokují stavbu dálnic?
Komunikaci s nimi považuji za hrozně důležitou. ŘSD by v případě takové obstrukce mělo vyhodnotit, zda nejde o oprávněný požadavek. Proč ho neřešit, proč nechávat rozhodovat další státní orgány? Nechci nikoho nálepkovat: je důležité s nimi mluvit, protože naším cílem je co nejrychleji postavená dálnice. A to souvisí se silným projektovým řízením a odpovědností konkrétní osoby za daný úsek, o níž jsem mluvil.

LN: Dálnic, které je třeba urychlit, je dost. Třeba D3 ve středních Čechách, která se ještě ani neprojektuje. Co s tím?
Tuto část dálnice řeší pracovní skupina, která se má sejít v červnu a měla by výrazně zrychlit svoji činnost. U D3 je třeba získat příslušná úřední rozhodnutí a uvažujeme o tom, že bychom u ní postupovali podobně jako u pokračování dálnice D4, u níž počítáme s využitím PPP projektu (dálnici staví za své soukromá firma a stát pak stavbu splácí – pozn. red.), kde by se mohlo příští rok – po vybrání zhotovitele – začít stavět nových 32 kilometrů. Pokud se toto partnerství soukromého a státního sektoru osvědčí, chtěl bych ho využít i u dalších dálnic.

LN: Co se teď u dálnice D4 děje?
Probíhá soutěžní dialog; účastní se ho tři konsorcia ze zahraničí, která by měla následně podat nabídku. Příští rok bychom chtěli vybrat zhotovitele a podepsat s ním smlouvu.

LN: Sotva jste se ohřál ve funkci, přistál vám na stůl verdikt Krajského soudu v Brně nařizující Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), aby se znovu zabýval námitkami společnosti Kapsch. Ta napadá uzavření smlouvy na správu mýta pro kamiony, kterou jste uzavřeli s firmou CzechToll. Nebojíte se, že může být ohroženo zavedení nového systému?
Kolegové z ministerstva dopravy se domnívají, že rozhodnutí je nesprávné. Proto jsme podali kasační stížnost s návrhem na odložení vykonatelnosti. Jako účastník řízení budeme dělat všechno pro to, abychom účinně hájili majetkové zájmy státu. Bezproblémový přechod na nový mýtný systém od 1. prosince byl jednou z priorit při mém nástupu do úřadu. Výběr poplatků nesmí utrpět.

LN: Co byste dělal, kdyby soud zakázal plnění smlouvy, kterou máte podepsanou se společnostmi CzechToll a SkyToll?
Pokud krajský soud zruší pravomocné rozhodnutí ÚOHS o zamítnutí návrhu na zákaz plnění smlouvy, znovu se rozběhne řízení, v němž budeme dělat všechno pro to, abychom náš postup obhájili. Je to proces, který má první a druhý stupeň, případně může opět následovat soud. To řízení bude nějakou dobu trvat. Za všech okolností mohu veřejnost ujistit, že výběr mýta zajistíme.

LN: Je tedy možné, že v době, kdy už mýto bude spravovat nová firma, vy prohrajete spor s Kapschem. Počítáte s možností, že budete platit odškodné?
Předně je třeba připomenout, že Kapsch v soutěži neuspěl. Neměl tedy nárok na to, abychom uzavřeli nebo prodloužili smlouvu s ním. Není nám proto zřejmé, z čeho by chtěl své případné nároky vůči státu vyvozovat. Ale nechci předjímat. Už v souvislosti s prvním verdiktem soudu jsem uložil, aby se popsala konkrétní rizika a byla určena možná opatření.

LN: Hodně se řešilo zpoplatnění 900 kilometrů silnic 1. třídy. Kraje a obce se bály, že se kamiony budou valit po jiných, menších silnicích. Pak dostaly příležitost obhájit si možnost, že by se u nich mýto nezavedlo. Jak jste s tím daleko?
Nechci, aby kamiony zpoplatněné úseky objížděly a na „dvojkách“ a „trojkách“ se potkávaly s rodinami s dětmi, které tudy třeba pojedou na kolech. Řešíme argumenty pro a proti zpoplatnění dalších silnic 1. třídy. Roli hraje i to, že čelíme několika žalobám společnosti Kapsch, která se domnívá, že v mýtném tendru došlo k pochybením. Jeho součástí bylo i zpoplatnění vybraných úseků. Řešíme tedy i to, zda je právně možné na nich mýto nezavést.

Michal Pavec

Autor

Michal Pavecmichal.pavec@lidovky.czČlánky