O vodním propojení povodí Dunaje, Odry a Labe (DOL) údajně uvažoval už Otec vlasti Karel IV. Kanál propojující tyto řeky dlouhodobě podporuje český prezident Miloš Zeman.
Ministerstvo dopravy nedávno přišlo se studií, z níž vyplývá, že by výstavba přišla na 582 miliard korun a byla ekonomicky „efektivní“. Stavět by se podle této studie teoreticky mohlo začít v roce 2030 u Ostravy.
Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) zároveň při jejím představení odmítl námitky, že by stavbou došlo k odvádění vody z okolní krajiny a hrozila by sucha, jak varují zástupci ekologických organizací. Ti zároveň zdůrazňují, že projekt by zničil zbytky relativně přirozených ekosystémů střední Evropy.
Propojení Dunaje s Odrou přes řeku Moravu by mělo stát 281 miliard korun. Nejnáročnější na výstavbu by byla labská větev, ta by přišla na 301 miliard korun.
Polsko již předběžně s projektem vyslovilo souhlas, české ministerstvo chce přesvědčit i Slovensko, protože studie počítá i s variantou napojení kanálu na Dunaj u Bratislavy, případně přes Váh.
Uvažuje také o pomoci Francie, jež staví podobný kanál na severu země, který má propojit řeky Seinu a Šeldu.
Německý příklad
Kanál DOL se nejčastěji přirovnává k propojení Rýna s Dunajem přes řeku Mohan (Rýn Mohan–Dunaj). Tento umělý kanál se budoval od města Bamberk na Mohanu přes Norimberk do Kelheimu, který leží na soutoku řek Altmühl a Dunaj.
Stavba byla započata v roce 1960 a dokončena v roce 1992. Kanál je dlouhý 171 kilometrů. Výškový rozdíl 175 metrů pomáhá lodím překonat 16 zdymadel. Šířka kanálu u hladiny je 55 metrů, hloubka čtyři metry. Kanálem mohou proplouvat plavidla až do 190 metrů na délku s ponorem 2,7 metru.
Celkové náklady na stavbu se uvádějí na 4,7 miliardy marek, to odpovídá asi 2,3 miliardy eur (při současném kurzu by se jednalo o 60 miliard korun). Průplav spojuje Severní moře s Černým mořem.
Propojení řek Rýn a Dunaj v historii. Kanál z let 1960 až 1992 je označen číslicí čtyři.
Současným problémem říční dopravy na Rýnu je ale nedostatek vody. V tomto roce musela být výrazně omezena doprava po nejrušnější řece Německa. Na přelomu října a listopadu v Kolíně nad Rýnem klesla hladina na pouhých 77 centimetrů.
V tomto období přitom bylo běžné, že dosahovala až do výše čtyř metrů. Nízký stav vody se projevil i na objemu přepravy na kanálu, který se propadl na třetinu obvyklého množství.
Kamiony vítězí nad kanálem
V případě německého kanálu se navíc nenaplnila optimistická očekávání ohledně objemu přepravovaného zboží. Od roku 1992 sice objem stoupal z 2,95 milionu tun až na 8,53 milionu tun v roce 2000, poté ale objem poklesl a pohyboval se okolo šesti milionů tun za rok.
V roce 2016 dosáhl pouze 4,8 milionu tun. Společnost Rhein-Main-Donau (od ledna 2018 se z akciové společnosti stala společnost s ručením omezeným) přitom v roce 1992 předpokládala, že se už v roce 2002 objem přepravovaného zboží vyšplhá na 18 milionů tun. K tomu ale nikdy nedošlo.
„Kanál Mohan–Dunaj je zcela nesmyslný a pro přírodu devastující projekt,“ řekl loni při výročí 25 let od otevření kanálu předseda německého ekologického Svazu pro životní prostředí a ochranu přírody v Německu (BUND) Hubert Weiger.
Podle něj se jedná z ekologického i ekonomického hlediska doslova o noční můru Bavorska. Nákladní dopravu v tomto regionu ovládají kamiony na dálnicích. Kanál využívají zejména výletní lodě.
