Jak se řídí letadla ve vzduchu. Od ručního vysílání z paluby přes odpovídače po datové přenosy |
„Je to pilotův splněný sen. K jeho ovládání mi úplně stačil palec a ukazováček,“ jásal nadšený zkušební pilot Jack Waddell po přistání zkušebního letu. Na palubě byli ještě druhý pilot Brien Wygle a palubní inženýr Jess Wallick.
Počasí letu zprvu nepřálo a po ránu to vypadalo, že jej bude nutno odložit. Krátce před polednem se ale mraky roztrhaly a mohutný stroj se mohl rozjet po ranveji. Přibližně v polovině dráhy se Boeing 747 překvapivě lehce odlepil od země a posádka v doprovodu stíhačky F-86 začala s testováním.
  |
„Je to také splněný sen všech cestujících. Navždy pryč je klaustrofobický pocit letu v pouzdru na doutník,“ rozplýval se americký tisk nad prostorným trupem a širokými pohodlnými sedadly. Navzdory problémům s klapkami a generátorem dosedl stroj ve 12:50 v pořádku na zem. Letadlo a techniky čekalo ještě mnoho práce a více než 1400 hodin ve vzduchu, než nový typ dostal koncem prosince 1969 všechna povolení.
Linka z New Yorku do Londýna
Do služby se obří letoun dostal začátkem roku 1970, aerolinky Pan Am jej poprvé nasadily 22. ledna 1970 na lince z New Yorku do Londýna. Původně měl přitom přes Atlantik vyrazit už o den dříve, kvůli problémům s přehříváním motorů ale musel být let odložen.
Potíže s pohonnými jednotkami nakonec Jumbo Jet provázely celý první rok. Továrna se kvůli tomu i počínající recesi dokonce dostala do problémů. V druhé půli 70. let ale přišlo oživení a Boeing 747 konečně mohl naplno ukázat, v čem je jeho síla.
Během let prošel typ řadou vylepšení, první varianta se jmenovala 747-100 a přes verze -200 a -300 vedla cesta ke „čtyřstovce“, která byla zařazena do služby koncem 80. let; dnes se vyrábí i ve variantě 747-8 se zvýšenou kapacitou.
Francie a Německo vyvinou nový evropský bojový letoun |
Vedle osobních existuje také nákladní verze a typy schopné nést pasažéry i náklad. Dva stroje používala do roku 2012 kosmická agentura NASA pro přepravu raketoplánů, experimentální vojenský letoun pak nese v přídi laser vyvíjený k likvidaci nepřátelských raket. Dva speciálně upravené stroje slouží k přepravě amerického prezidenta.
Jumbo Jet sice vznikal v době, kdy většina odborníků viděla budoucnost v nadzvukových letounech jako byl Concorde, čas ale ukázal, že velká kapacita a ekonomika provozu je pro letecké společnosti důležitější než vysoká rychlost.
Nadzvukových Concordů se tak vyrobilo jen 20 a sovětských Tu-144 vzniklo ještě o čtyři méně (a žádný z nich už nelétá), zatímco všech variant Boeingu 747 opustilo továrnu už víc jak 1500.
Ladné tvary
Jen primát největšího stroje pro přepravu pasažérů už elegantnímu stroji od prvního vzletu Airbusu A380 v dubnu 2005 nepatří. Od tohoto obřího airbusu, který sice uveze o pětinu pasažéru víc a spotřebuje také méně paliva, odlišují Boeing 747 právě ladné tvary. Mohutný dvoupatrový letoun navíc podle kritiků postrádá lehkost.
Velké rozšíření i jeho neobvyklá kapacita přinesly Jumbo Jetu i jedno neslavné prvenství - srážka dvou letounů tohoto typu z března 1977 zůstává nejtragičtější leteckou havárií všech dob. Na letišti v Tenerife na Kanárských ostrovech tehdy v mlze narazil startující Boeing 747 společnosti KLM do stejného stroje v barvách Pan Am, který v tu chvíli teprve opouštěl ranvej. Zemřelo 583 lidí.
První Jumbo Jet v Praze přistál již 8. listopadu 1972. Mohutný aeroplán v barvách společnosti Air India, pojmenovaný po starověkém císaři Vikramáditjovi, si tehdy ale na Ruzyň jen „odskočil“ z linky New York-Bombaj, aby do Indie dopravil šest desítek československých turistů.
