18. září 2019 5:00 Lidovky.cz > Byznys > Doprava

Motorkáři neznají svůj limit, chybí jim vzdělání. Obrovsky je kazí YouTube, říká bývalý závodník Pešek

Někdejší elitní motocyklový závodník Lukáš Pešek. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Někdejší elitní motocyklový závodník Lukáš Pešek. | foto: Marie Stránská, MAFRA

PRAHA Je historicky nejúspěšnějším českým motocyklovým závodníkem. Po kariéře, v níž slavil i dvě vítězství v prestižním seriálu mistrovství světa, předává Lukáš Pešek své zkušenosti dál. Čerstvě se zapojil do bezpečnostní kampaně ministerstva dopravy. Motorkářům, kteří dle něj nejsou dostatečně vzdělaní, chce pomoct najít vlastní limit. „Rozjet se na 200 kilometrů v hodině dokáže kdokoli, správně zabrzdit ale více jak polovina nezvládne,“ říká v rozhovoru pro Lidovky.cz.

Lukáš Pešek (33)

Někdejší elitní motocyklový závodník se narodil 22. listopadu 1985 v Praze. Na motorce jezdí od tří let. Závodit začal na minibicích, následně přesedlal do třídy 125 ccm. V obou kategoriích slavil české i evropské mistrovské tituly). Je nejúspěšnějším českým jezdcem seriálu MotoGP, jehož se s přestávkami účastnil mezi lety 2004 až 2013. V kategorii 125cc byl v letech 2006 a 2007 celkem devětkrát na pódiu, vyhrál dvě velké ceny (Čína, Austrálie). Po působení v kategorii superbike v létě 2017 ukončil kariéru. Provozuje vlastní motoškolu v Praze, v níž učí bezpečnou jízdu.

Někdejší elitní motocyklový závodník Lukáš Pešek.

Lidovky.cz: Jel jste někdy v běžném provozu vyšší rychlostí, než bylo dovoleno?
Jel, patrně jako každý.

Lidovky.cz: Ptám se, neboť málokdy vídám motorkáře jedoucího maximální stanovenou rychlostí. Zajímalo by mě tedy, co člověk v tu chvíli pociťuje, že jej to nutí jít přes limit?
Je to euforie. Když to tak pozoruji, všímám si, že čím větší nebezpečí pro lidi, tím větší adrenalin. Lidé tomu jdou až moc naproti. Prvotní impuls je úplně stejný, jako když si koupíte rychlé sportovní auto, také v něm nechcete jezdit pomalu. A motorka člověka nutí jet rychle. Je pak na každém, aby si vyhodnotil, jestli to je dobře, nebo nikoliv.

Lidovky.cz: Při zahájení kampaně jste prohlásil, že byste rád změnil atmosféru na silnicích. Jaká momentálně je?
Současná atmosféra je taková, že většina lidí, kteří vlastní motorku, se na ní předvádí a snaží se jezdit rychle, nebezpečně. Chtěl bych lidem vysvětlit, že motorka je skutečně dělaná na to, aby se na ní jezdilo rychle, jenže pokud to někdo chce, ať to dělá na okruhu. Tam může jezdit bez pravidel a dokazovat si, co umí, ne v běžném provozu.

Z vlastní zkušenosti vím, že lidé, kteří se jednou na okruhu dostanou, zjistí, že mohou jet rychleji a bezpečněji pro sebe i okolí. Nemají stres, že proti nim něco vyjede, a tak můžou poznat své schopnosti. Zároveň je celkový požitek z jízdy úplně jiný. Jezdci, kteří mají něco najeto na okruhu, v provozu už ani takový adrenalin nepociťují.

Lidovky.cz: Nehod způsobených motorkáři i jejich úmrtí přibývá. Zhoršuje se jejich chování?
Zvyšuje se prodej motorek, tudíž pochopitelně rostou také nehody. Další důvod zhoršující se bilance ale je, že motorky jsou v dnešní době tak dobré, co se týče ovladatelnosti a elektroniky, že člověk, když na ně usedne, si po jednom dvou dnech myslí, že je umí ovládat. Motorka mu dá takový pocit. Pak ovšem nastane krizová situace a najednou neví, jak na ni reagovat, protože to už za něj motorka nevyřeší. Dříve stroje nic neuměly, pneumatik nic nevydržely, každý jel 50 až 60 kilometrů za hodinu a pády nebyly takové. Dnes se jezdí běžně dvoustovkou a ani to nepřijde. To je rozdíl. Nezkušení řidiči si kupují strašně rychlé motorky.

Lidovky.cz: Jsou čeští motorkáři nedostatečně vzdělaní?
Nestavil bych to do roviny čeští motorkáři a ostatní. Pro mě je český jezdec identický jako německý či rakouský. Všude je skupina, která je dobrá a která je problematická. Myslím ale, že motorkáři obecně jsou málo vzdělaní, prostor pro zlepšení je veliký. Ostatně i proto jsem do této preventivní kampaně šel. Všichni by si měli zejména uvědomit, že mají rodiny a měli by se vždy z cesty vrátit domů. Není to o tom, že si nandají helmy a jsou sami za sebe.

Český motocyklový závodník Lukáš Pešek
Pád českého motocyklisty Lukáše Peška

Lidovky.cz: Kde je onen prostor pro zlepšení největší?
Už jak napovídá název kampaně, hlavní problém je, že jezdci na motorkách neznají svůj limit. Často chodí za něj, a tak nastávají rizikové situace, které v rychlosti nedokážou vyhodnotit. Jsou nepozorní, nezkušení. Přeceňují se. Nemají odhad při nájezdu do zatáček. Když předjíždějí větší kolonu aut, nepřemýšlejí, že nějaké auto by mohlo vybočit do jiného směru. Neumí přizpůsobit rychlost stavu vozovky.

V tomto ohledu je zejména konec roku kritický. Celou sezonu motorkáři jezdí v ideálních podmínkách s úžasnou přilnavostí, vozovky i pneumatiky jsou teplé, jenže na podzim, kdy začíná být zima, si nechtějí připustit, se sezona skončila. Jedou stejné tempo, aniž by si uvědomili, že mají špinavou vozovku, studenou pneumatiku a přilnavost je padesátiprocentní oproti tomu, co byla. A tomu se musí přizpůsobit i rychlost, což se neděje.

Obrovské zlo jsou v dnešní době také sociální sítě, hlavně YouTube. Lidé si otevřou stránky někoho, kdo jezdí na motorce, ten vypráví, jak na ní jezdit, ale mnohdy to ani není pravda. Bohužel na sociální sítě můžete dát vše, co chcete, lidé informace nasají, věří jim a pak to nejhorší: napodobují je.

Lidovky.cz: To se děje často?
Strašně často. Když se účastníků kurzů ptám, kde se jednotlivé věci naučili, každý druhý mi odpoví na YouTube. Naštěstí zároveň funguje dostatek motoškol, kde se učí správná jízda. V Česku jich máme opravdu hodně. Na druhou stranu to ale vůbec není regulované, což znamená, že motoškolu si může otevřít každý, kdo umí jezdit rovně.

Český motocyklový závodník Lukáš Pešek

Lukáš Pešek na stroji se svým typickým číslem 52.

Lidovky.cz: Často se v provozu setkávám také se situací, že motorkáři se proplétají mezi vozidly, aby nebyli zdržováni, ať už je kolona, či nikoliv. Jak správné je tohle z hlediska pravidel, potažmo silniční etikety?
Z hlediska pravidel to povolené není, ale nějakým způsobem se to toleruje po celém světě. Ostatně proto si lidé ve městech kupují skútry, aby dojeli do práce včas, když je doprava zahuštěná. Pokud neprojedou kolonou ve stovce, tak se nikomu nemůže nic stát. Myslím, že i řidiči k tomu přistupují lépe a motorkáře respektují. Deset let zpátky to bylo kritické. Několikrát se mi stalo, že mi řidič s autem vjel do cesty a začal mě úmyslně blokovat.

Lidovky.cz: Jak má motorkář poznat svůj limit, na nějž se kampaň zaměřuje?
To je strašně složité. Limit poznáte ve chvíli, kdy systematicky trénujete. Když se dostanete do situací, kdy cítíte, že vám podkluzuje zadní kolo nebo odskakuje přední kolo a potom se na to učíte v tréninku reagovat. Děje-li se pak něco takového za jízdy, člověk si to snadněji uvědomí a raději o deset procent zpomalí.

Limit. Kampaň ministerstva dopravy cílená na motorkáře, do níž se zapojil i...

Limit. Kampaň ministerstva dopravy cílená na motorkáře, do níž se zapojil i bývalý motocyklový závodník Lukáš Pešek.

Lidovky.cz: Jaká skupina motorkářů v tomto ohledu nejvíce riskuje?
Jsou to jezdci od 35 do 50 let. Lidé, kteří v mládí jezdili na pinckovi (Jawa pionýr, pozn. red.), pak 15 nebo 20 let pracovali. Nyní mají peníze a můžou si dopřát silnou motorku, tak si ji jdou koupit. Jenže zapomněli, že za 15, 20 let se doba posunula, motorky zrychlily a jejich zkušenosti nepřibyly. A - jak už jsem říkal -, motorka jim dává pocit jistoty, že to umí. Když ale nastane krizová situace, 99 procent z nich ztuhne a nereaguje na ni.

Lidovky.cz: Dopravní psychologové mají motto Jak člověk žije, tak řídí. Platí to i u motorkářů, nebo se jejich chování mění ve chvíli, kdy nasadí helmu na hlavu?
Když člověk nasadí helmu, chová se úplně jinak. Sleduji to i v naší motoškole. Lidem něco řekneme, vnímají. Nandají si ale helmu, vše zapomenou a dělají úplně jinak. Čím to je, si nedokážu vysvětlit. Jestli je obklopí ticho a slyší jen motorku, těžko říct, protože já to mám nastavené jinak.

Lidovky.cz: Co účastníkům motoškoly vštěpujete do hlavy?
Učíme je základní věci ovládání motocyklu, které by měl mít každý, než se posadí na motorku. Sednout na ni a rozjet se na 200 kilometrů v hodině dokáže kdokoli, správně zabrzdit nebo jet v pomalé rychlosti ale více jak polovina nezvládne. Učíme tak jezdce, aby měli motorku více pod kontrolou, správně dávkovali brzdu, uměli pracovat s váhou, a tím pádem měli rovnováhu, nad čímž lidé na motorce běžně nepřemýšlejí. V tomhle by měla více pracovat také autoškola, i když chápu, že prostor na to v takovém množství není.

Český motocyklový závodník Lukáš Pešek

Lukáš Pešek zdraví fanoušky po závodě.

Další věc. Když lidé jezdí od dubna do září, října, posléze uklidí motorku a vyndají ji v dubnu, uplyne půl rok. Hlava jim na jaře sice říká, že pojedou stejně, jako když stroj uklízeli, ale tak to není. Když něco nebudete dělat půl roku, zapomenete to. Z toho důvodu jsem vymyslel zimní kurzy od listopadu do dubna, kdy se na tříčtvrtečních motorkách, které jsou hůř ovladatelné než klasické, účastníci učí prvky aplikovatelné na velké motorce.

Lidovky.cz: Kdo služby vaší motoškoly vyhledává?
Navštěvují nás lidé, kteří jezdí na ulici na čemkoliv, ať už je to skútr, chopper nebo silniční motorka. Učíme dospělé, juniory, ale i děti od tří do třinácti let. Pět šest let zpátky se přitom čeští motorkáři nechtěli nic učit, mysleli si, že vše umí. Postupně však přišli na to, že věci, které se na motorce odehrávají a oni je dělají podvědomě, mohou dělat efektivněji. Často se na nás obracejí také partnerky motorkářů. Objednávají své přítele, manžely, protože se o ně pochopitelně bojí. V poslední době nás navštěvují i ženské na motorkách. V Česku tvoří asi 20 procent z celkového počtu.

Lidovky.cz: Mají motorkářky nastavené myšlení jinak než motorkáři?
Určitě. Jednodušeji se učí. Poslouchají a umí to převést na motorku. Ženské zároveň neriskují. Naopak jsou opatrnější. Dokonce jezdí zhruba 20 až 30 procent pod to, co by mohly jet.

Lidovky.cz: Co vy a havárie? Při závodech na okruhu jsou nehody ve vysoké rychlosti běžné, ale stihla vás někdy i v běžném provozu?
Měl jsem jeden incident, kdy jsem srazil srnku. Ustál jsem to a nespadl. Nutno ale říct, že mi hodně pomohly mé zkušenosti. Mé reakce a vyhodnocování jsou úplně jiné než u běžného účastníka provozu. Jsem zvyklý dělat vše v obrovské rychlosti, reaguji rychle a nezmatkuji, proto jsem se dokázal lehce vyhnout. Nebrzdil jsem, což si umím představit, že by většina lidí v takové situaci udělala. A to by bylo horší. Srnku bych trefil čelně a šel bych přes řídítka. Místo toho jsem udělal odkláněcí manévr, lehce jsem se jí vyhnul. Musím ovšem uznat, že od té doby jsem tím poznamenaný. Pokaždé když jedu lesem, ohlížím se do strany, jestli někde není zvěř.

Pád českého motocyklisty Lukáše Peška

Pád českého motocyklisty Lukáše Peška během závodů.

Robert Sattler

Autor

Robert Sattlerrobert.sattler@lidovky.czČlánky
Premium

Výrazný nos, vzdělání sestry. Proto si Gott vybral Ivanu, říká novinářka

Karel mi křtil knížku o Heleně Vondráčkové a můj synovec Jonáš se tam... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Profesní vztah je pojil pětadvacet let, ona ho však osobně poznala už jako holčička. Navzdory všem turbulencím, které...

Krampol o Belmondovi: Když on točil Zvíře, já hrál traktoristu

Z knihy Belmondo o Belmondovi | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Přes třicet let promlouvá na české diváky božský Bébel, jak Jean-Paul Belmondovi v rodné Francii přezdívají, hlasem...

Premium

Sex je snadno dostupný, ale nevěra ještě není důvod k rozchodu

Psychoterapeut Jan Vojtko | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Tolerance je podle něj jen povýšenecký postoj k druhému a vytváří korupční prostředí, proto do partnerských ani jiných...