Jak informovala agentura Reuters, zrušená linka AF 1154, která měla ve čtvrtek odletět z pařížského letiště Charlese de Gaulla do Moskvy, byla zrušena „z operačních důvodů, které souvisí s vyhnutím se běloruskému vzdušnému prostoru,“ vysvětlil mluvčí Air France s tím, že pro vstup na území Ruska po změně trasy úřady vyžadují novou autorizaci. Ta však podle ruské agentury TASS nebyla udělena ani rakouskému dopravci Austrian Airlines, který musel na poslední chvíli zrušit také pravidelný let z Vídně do Moskvy.
ČSA a Smartwings reagují na vyvlečení novináře Prataseviče z letadla. Začaly oblétávat Bělorusko |
Obě společnosti provozují linku do Moskvy pravidelně několikrát týdně, a zda uskuteční další lety bude záviset na tom, jestli Rusko schválí trasu, která nepovede přes Bělorusko. Vyhnout se zemi doporučila z bezpečnostních důvodů také Evropská organizace pro bezpečnost řízení letového provozu Eurocontrol. „Pro letecké dopravce musí být vždy bezpečnost na prvním místě, a to i za cenu zrušení linky,“ vysvětlil mluvčí Úřadu pro civilní letectví Vítězslav Hezký, proč by aerolinky neměly na podmínku Ruska přistupovat.
Další lety přes Rusko zatím dotčeny nebyly. Větší znemožnění přeletu nad Ruskem by se však zásadně dotklo evropských aerolinek, které využívají severní trasu do Číny a dalších asijských destinací.
ČSA letí do Moskvy v pátek
Ruské úřady tímto krokem reagují na středeční incident během letu běloruské národní společnosti Belavia, která se kvůli zákazům vstupu do vzdušného prostoru několika zemí včetně Francie nedostala za hranice.
Letadlo, které i s cestujícími mířilo do Barcelony, se muselo vrátit zpátky do Minsku.
Běloruské aerolinky vypravily let do Barcelony, za hranice se ale nedostal.
Společnost Belavia pro server Lidovky.cz uvedla, že měla veškerá potřebná povolení pro start letadla, které odstartovalo podle plánu. „O chvíli později se ale ukázalo, že francouzské letecké úřady tři minuty před startem manuálně deaktivovaly naplánovaný let, aniž by letecké společnosti daly vědět,“ uvedl běloruský dopravce pro Lidovky.cz.
O stejném kroku ale rozhodly úřady zemí napříč celou Evropou. Jak informoval vicepremiér Karel Havlíček (za ANO), v Česku, kam Belavia létala třikrát týdně, začne platit zákaz v pátek. Dopravce je tak nucen postupně rušit další pravidelné spoje.
Žádná cesta nezbyla. Let běloruských aerolinek do Barcelony se nedostal přes hranice, vrátil se do Minsku |
Zatím zůstává otázkou i to, jestli se nové restrikce Ruska dotknou také páteční pravidelné linky Českých aerolinií (ČSA) z Prahy do Moskvy. Jak ale sdělila serveru Lidovky.cz mluvčí mateřské letecké skupiny Smartwings Vladimíra Dufková, český dopravce s páteční linkou do Moskvy počítá. Bez potíží zatím proběhl středeční let, který se ČSA také rozhodly vést mimo běloruský vzdušný prostor.
EU chystá další sankce
Politicko-leteckou „válku“ vyvolalo nedělní nucené přistání civilního letadla irského Ryanairu v Minsku, po němž místní úřady zadržely opozičního novináře Ramana Prataseviče s přítelkyní. Běloruské úřady přistání zdůvodnily tím, že dostaly varování, že se na palubě nachází bomba a k letadlu vyslaly stíhačku. Počinem mimojiné ohrozili bezpečnost letu a všechny na palubě.
Západní země vzápětí nešetřily slovy jako pirátství či únos civilního letounu. Ve čtvrtek ve společném prohlášení „bezprecendentní“ čin odsoudila také skupina ekonomicky rozvinutých států G7. Státy žádají také okamžité bezpodmínečné propuštění zadržených.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko se dosud hájí tím, že v neděli jednal v souladu se zákonem, když nařídil, aby komerční let na lince z Atén do Vilniusu přistál v Minsku. Snažil se podle svých slov ochránit lidi poté, co běloruské úřady dostaly zprávu ze Švýcarska, že se na palubě stroje nachází bomba.
Na zásadní nesrovnalosti v Lukašenkově prohlášení ale ve čtvrtek po společném šetření upozornily organizace The Dossier Centre Michaila Chodorkovského, server The Daily Beast a týdeník Der Spiegel. Podle zjištění novinářů dispečeři minského letiště informovali piloty o této hrozbě o 27 minut dříve, než sami email s údajným upozorněním od radikálního hnutí Hamás dostali.
Evropská unie (EU) se také ve čtvrtek shodla na dalších sankcích vůči Bělorusku, které hodlá tentokrát zaměřit na jeho ropný průmysl či finanční služby. Chce také omezit finanční zdroje tamního autoritářského režimu tím, že mu ztíží vývoz potaše, v jehož produkci patří země ke světové špičce.
