Rakousko chce Česku zaplatit dálnici D3. Její dokončení je ve hvězdách

Jestli se Češi rozhodnou úsek plánované dálnice z Tábora do Dolního Dvořiště stavět formou takzvaného PPP projektu, tedy s využitím soukromého kapitálu, rakouská banka by se chtěla stát investorem.

Dálnice, která se staví od prostředka * Dálnice D3 z Prahy do Českých Budějovic a dále do Rakouska se plánuje už od roku 1987. Po třiadvaceti letech stojí z kapacitního tahu zatím jen střední část u Tábora. * Do roku 2017 by měli stavbaři napojit i největší město na trase – stotisícové České Budějovice. * O osm let později se podle plánů ministerstva začne stavět i nejkontroverznější část celé dálnice, a to průtah malebnou krajinou Posázaví. Dálničáři tu naplánovali několik nákladných tunelů a mostů, kterými se dálnice dostane až k Praze, kde se u Jesenice napojí na nedávno dostavěný Pražský okruh. * Nejdále realizaci je nejjižnější úsek od Českých Budějovic na rakouské hranice. Ministerstvo dopravy tuto část stavby vůbec nezakreslilo do map silnic, které by se měly v Česku začít budovat do roku 2025. Stát totiž na poslední úsek silnice nemá peníze. * Cena celé dálnice D3 se nyní odhaduje na zhruba 63 miliard korun. Stát proto uvažuje, že na části silnice uplatní takzvaný model PPP. Jinak řečeno stavbu by zaplatili soukromí investoři, kterým by po určitou dobu plynuly příjmy z výběru mýtného. Právě tak by se chtěla na stavbě "dé trojky" podílet banka Raiffeisenlandesbank Oberöstereich.

"Pokud bude vyhlášen PPP projekt, rádi bychom se na něm podíleli," uvedl Scharinger. Připomíná, že Raiffesenlandesbank má s financováním podobných projektů dlouholeté zkušenosti, navíc je v zájmu Horních Rakous, aby dálnice propojila Prahu s Lincem.

V takzvané dopravní superstrategii, kterou předložil ministr dopravy Vít Bárta, se totiž až do roku 2025 nepočítá s dokončením rychlostní komunikace z Českých Budějovic k rakouským hranicím. Dálnice by tak končila v Budějovicích bez návaznosti na rakouskou dálniční síť.

Noviny připomínají, že Rakušané chtějí svůj úsek dálnice z Lince do Freistadtu dokončit už za čtyři roky a o rok později by chtěli dálnici protáhnout o patnáct kilometrů dále až na hranice s Českem. To ale pouze v případě, že by také Česko dokončilo svou rychlostní komunikaci až k hranicím a dálniční síť na obou stranách se tak propojila.

Zatímco ale pro Rakušany je toto propojení otázkou nejvyšší priority, v Česku rychlostní komunikace R3 vypadla z plánu výstavby dálnic do roku 2025. S tím ale nesouhlasí jak vedení Horních Rakous, tak Jihočeského kraje.

"Osobně jsem ministru Bártovi zdůrazňoval, že bez tohoto propojení s Rakouskem si výstavbu dálničních sítí v Česku nedovedeme představit," řekl LN jihočeský hejtman Jiří Zimola, který minulý týden jednal o komunikaci R3 také s rakouským velvyslancem Ferdinandem Trauttmansdorffem.

Podle Zimoly mají Rakušané stejně jako Jihočeši o výstavbu rychlostní komunikace přes hranice eminentní zájem. "I pan velvyslanec mi přitom potvrdil, že by se na této výstavbě mohly podílet rakouské banky a rakouský kapitál. Jenže úředníci ministerstva dopravy se na takzvané PPP projekty příliš netváří," uvedl Zimola. Rakušané by přitom kromě peněz mohli podle něj přinést do Česka i své zkušenosti s výstavbou dálnic.

Ministerstvo dopravy zatím příliš neví, jak s rakouskou nabídkou naložit. "Budeme se tím vážně zabývat, prověříme všechny možnosti, ale v tuto chvíli nejde říci jasné ne či ano," řekl Karel Hanzelka z ministerstva dopravy.

Dopravní resort také popírá, že by prodloužení D3 až na rakouské hranice zcela odepsal. "Tu stavbu chceme stavět, superkoncepce o ní hovoří. Problém ale je, že na ni nemáme peníze. Proto se také neobjevila v přiložených plánech silničního rozvoje. Peníze se ale sehnat pokusíme," řekl už dříve LN mluvčí ministerstva Jakub Ptačinský.