Tunel, který povede pod masivním pohořím, spojí zátoky Moldefjorden a Kjodepollen. Ty od sebe dělí zhruba 1700 metrů. Momentálně tamní výběžek může za 70 kilometrovou zajížďku. Důvodem stavby je hlavně větší bezpečnost.
Norské moře Stadhavet, které se nachází na severo-západním pobřeží Norska, totiž patří mezi nejnebezpečnější vody v celé oblasti. Problémem jsou silné proudy, proměnlivé klima a velké vlny. Přes 80 % námořních nehod v Norsku se právě stalo v této oblasti.
„Kombinace větru, proudů a vln dělá z tohoto úseku obzvláště náročnou část norského pobřeží,“ citoval server CNBC zprávu norské pobřežní správy. „Podmínky také mohou za to, že vlny mohou pokračovat i několik dnů po ustání větru,“ stojí ve zprávě.
Kvůli ražbě bude nutné odstřelit osm milionů tun horniny. Tunel bude dlouhý zhruba 1,7 kilometrů, široký 36 metrů a vysoký 49 metrů. To umožní proplutí nákladních a dopravních lodí. Za hodinu by tunelem mělo proplout až pět lodí za hodinu, dopravu budou řídit semafory.
Kanály a vodní cesty jsou po celém světě, tunel pro lodě ale nikde nenajdeme. Podobnou stavbou, která má nejblíže k tunelu, je Korintský průplav v Řecku. Tento vizuálně ohromující průplav prokopaný skrz vápencové stěny se stavěl již mezi lety 1881 až 1893.
Délka kanálu dosahuje více než šest kilometrů. Šířka se pohybuje od 21,3 do 24,6 metrů. Jeho hloubka je pak 8 metrů. Kanál umožňuje pouze jednosměrný provoz a kvůli častým sesuvům půdy zde vznikají pravidelné uzávěry. Momentálně Korintský průplav využívají hlavně osobní lodě s turisty.